Odbory
Prohlášení Odborového sdružení Čech, Moravy, Slezska k největšímu vystoupení v 2. světové válce na území bývalého Československa proti fašismu, nacismu
S úctou si spolu se slovenským lidem, našimi bratry, připomínáme 29. srpna 80. výročí vypuknutí Slovenského národního povstání, největšího protifašistického vystoupení v 2. světové válce na území bývalého Československa proti fašismu, nacismu a porobě bratských slovanských národů Slováků a Čechů.
Slovenské národní povstání se přihlásilo k jednotné Československé republice a odmítlo Slovenský štát kolaborující od počátku svého vzniku s hitlerovským nacistickým Německem. Po boku bratrů Slováků se do povstání přímo zapojilo přes 2 tisíce Čechů, dále mnoho Poláků, Rumunů, Rusínů, Ukrajinců, Francouzů, Bulharů a Jugoslávců. Velkou materiální pomoc mu poskytl Sovětský svaz, v menší míře západní spojenci. Povstání tak mělo široký internacionální rozměr.
K Slovenskému národnímu povstání však také patří i významná odborová událost. Dne 15. října 1944 se v Podbrezové uskutečnila Konference závodních výborů a důvěrnických sborů. Na ní vystoupil Jan Šverma, československý poslanec předválečného Národního shromáždění. Jeho slova o nutnosti vytvoření jednotné odborové organizace a potřebě spravedlivého řešení národnostní otázky po válce se setkala s velmi kladným přijetím. Dle pamětníků byl ze všech řečníků právě Švermův projev odměněn největším potleskem přítomných. Tento odkaz byl v roce 1990 v Československé republice zapomenut a těžce vybojovaná odborová jednota rozbita.
Odkaz Slovenského národního povstání si připomínáme dnes, kdy ve světě, na Blízkém východě, v Evropě opět zuří válečné konflikty, s mimořádnou pozorností. Zlo fašismu, genocidy, zotročování pro náboženské vyznání, politické přesvědčení, pronásledování a vraždění pro odborovou svobodu sdružování a hájení zájmů pracujících není zažehnáno a nabývá stále hrozivějšího rozsahu. Jsme opět svědky, jak nejmocnější imperialistické státy a vládnoucí skupiny světa metodou rozděl a panuj, sází tu na otevřenou, tu na skrytou podporu fašismu a válečného šílenství. Prostředky na roztáčení válečného úsilí se nachází snadno, finanční prostředky na udržení mezd, platů, základních životních jistot se v kapitalismu hledají obtížně. Lidská důstojnost a právo na život je neustále pošlapáváno.
Je proto povinností i odborových svazů pracujících zvednout prapor boje za mír, proti válkám a za lidskou důstojnost. Proto si, drazí slovenští bratři, spolu s vámi připomínáme odkaz Slovenského národního povstání, který nesmí být zapomenut. Stejně tak nesmí být zapomenuto, kdo před 85 lety, 1. září 1939, rozpoutal dosud nejstrašnější válku v dějinách lidstva, 2. světovou válku.
Pracující v boji za mír musí být jednotní po celém světě. Pak zvítězí!
V Praze dne 29. srpna 2024
Centrála OS ČMS
Odmítáme vládní návrh návratu pracovního práva do počátků minulého století, odmítáme dětskou práci
Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska (OS ČMS) vyjadřuje zásadní nesouhlas a odpor se záměrem vlády prosadit v Parlamentu České republiky další novelu zákoníku práce, kterou vláda projednala 21. 08. 2024 na svém zasedání.
Z pohledu OS ČMS je o další negativní krok vlády proti zaměstnancům v jejich nerovném pracovním postavení vůči zaměstnavatelům. Je proto si opět položit otázku koho zájmy přednostně hájí současná pětikoaliční vláda Petra Fialy pod vedení Občanské demokratické strany. Dále je třeba položit si otázku, v čím zájmu probíhá tzv. "liberalizace pracovního práva", která bude Českou republiku z hlediska ochrany zaměstnanců vratce do dvacátých let minulého století.
OS ČMS považuje za nepřijatelné, aby se snížila hranice pro výkon práce mladistvých na dosažení 14 let věku, byť se souhlasem rodičů, brigádně se zákazem noční práce a jen s výkonem "lehké práce" maximálně 35 hodin týdně. Je absurdní, že v době, kdy je celosvětovým problémem dětská práce místo vzdělání a přípravy na život, kdy oficiálně 160 miliónů dětí vykonává námezdní práci, se v České republice bude dětská práce legalizovat!
Zásadně OS ČMS nesouhlasí s prodloužením zkušební doby ze tří na čtyři měsíce a o vedoucích pracovníků z šesti na osm měsíců. Jde o krok, který ještě více prohloubí ekonomickou nejistotu zaměstnanců a umožní nelegální formy nátlaku na zaměstnance ze strany zaměstnavatelů. Je třeba si uvědomit, že ve zkušební době může pracovní poměr skončit ze dne na den, z hodiny na hodinu bez udání důvodů. Zaměstnanec ve zkušební době nemá žádnou ekonomickou a sociální jistotu. Tento návrh nepřispěje flexibilitě trhu ani výběru kvalitních zaměstnanců. Bude naopak fungovat jako jeden z nástrojů na stlačování ceny pracovní síly, tedy mzdy a šetření nákladů zaměstnavatele. To je z našeho pohledu vůči zaměstnancům nežádoucí.
Obdobně nahlížíme na úpravu počítání lhůt při podání výpovědi, zkrácení výpovědní doby. Prohloubí se i v tomto případě opět ekonomická a sociální nejistota zaměstnanců. Počítání lhůt od dne následujíc po podání výpovědi a započítání neúplného kalendářního měsíce jako celého zredukuje výpovědní dobu v některých případech ne jeden kalendářní měsíc. Toto zhoršení podmínek pro zaměstnance nemůže vyvážit vyšší odstupné. Připomínáme, že chce-li zaměstnanec ukončit pracovní poměr, vždy se může i dnes se zaměstnavatelem dohodnout a není třeba klátit výpovědní lhůtu, rovněž se můžou obě strany dohodnout i na vyšší výši odstupného nad rámec stanovený zákonem.
Zcela nepřijatelná a bezpředmětná je z pohledu OS ČMS snaha
Občanské demokratické strany prosadit formou pozměňovacího návrhu podávání
výpovědi bez udání důvodu ze strany zaměstnavatele.
OS ČMS zastává stanovisko, že úprava ve prospěch zaměstnanců při zajištění jistoty stejného pracovního místa pro zaměstnance po návratu z rodičovské dovolené do dvou let, možnost vykonávat práci pro zaměstnavatele v průběhu rodičovské dovolené na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce je možné vnímat pozitivně. Avšak ale pouze za předpokladu, že zůstane povinnost zaměstnavatele při návratu do tří let věku dítěte pracovní místo
Negativa navržené novely zákoníku práce nevyváží ani možnost přijímat výplatu v cizí měně, např. v Eurech pro rozšířený okruh zaměstnanců.
Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska proto vládní návrh novely zákoníku práce odmítá jako celek a považuje jej zas výrazně protilidový, proti zájmům zaměstnanců, nerespektující jejich rozdílné vázané postavení na trhu práce vůči zaměstnancům.
Odmítáme, aby vláda vracela zaměstnance zpět do dvacátých let minulého století pod líbivými hesly řešení inflace, zadlužení České republiky a tzv. "liberalizace pracovního práva" a legalizace dětské práce!
V Praze dne 21. srpna 2024
Centrála OS ČMS
Jde o dopad brutálního kapitalismu
S hořkostí Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska vnímá, jak se jedna z vlajkových lodí českého
ocelářského průmyslu řadu měsíců potápí.
Stejně tak jako více než pět tisíc zaměstnanců Huti Liberty Ostrava jsme zaznamenaly zprávu, že podnik odstoupil od restrukturalizačního plánu a je na prodej, jsou nevyplaceny mzdy a zaměstnanci huti přijdou s velkou pravděpodobností o svá pracovní místa.
Vytunelování této firmy vyvedením finančních prostředků Sanjeevem Guptou do jiných firem
v rámci skupiny ocelářské společnosti Liberty Steel a rodinného konglomerátu GFG Alliance je
dalším tvrdým příkladem dravé, brutální a k zaměstnancům nesmlouvavé kapitalistické politiky
zosobňují soukromovlastnické zájmy a osobní zisk.
Je třeba se ptát proč předchozí i současná vláda dlouho přihlížely pozvolné finanční likvidaci Huti
Liberty Ostrava. Snaha současné vlády řešit situaci je nedostatečná a zájmy zaměstnanců nestaví na
stejnou roveň se zájmy více jak pěti tisíc zaměstnanců firmy se zájmy 1300 věřitelů firmy. Je varovné,
že ani odborová organizace není včas informována o záměrech firmy.
Ukazuje se rovněž, jak nebezpečná hra byla pro budoucnost a obdobné případy pětikoaliční vládou
spuštěna při snaze odstranit z českého právního řádu institut zaručených mezd.
Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska vyjadřuje solidaritu se zaměstnanci Huti Liberty
Ostravy a odborům v huti působících. Požadujeme, aby vláda učinila neprodleně všechny kroky
nezbytné k ochraně zaměstnanců huti, zachování pracovních míst a pro udržení zaměstnanosti.
Centrála OS ČMS
Vyjádření k tragické železniční nehodě v Pardubicích
Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska vyjadřuje smutek a hlubokou soustrast a solidaritu pozůstalým po obětech tragického železničního neštěstí v Pardubicích, při kterém zbytečně vyhasly čtyři lidské životy, a další lidé utrpěli zranění.
Jsme přesvědčeni, že bez ohledu na výsledek vyšetřování příčiny tragické železniční nehody, která se stala ve středu v pozdních nočních hodinách v Pardubicích srážkou nákladního a osobního vlaku, je nezbytné vnímat stále rostoucí nároky na zaměstnance železničních společností. Má-li být zajištěna bezpečnost železničního provozu, cestujících a přepravy nákladů je třeba dbát na dodržování bezpečnostních a provozních předpisů.
Tragická železniční nehoda v Pardubicích, při níž přišli o život čtyři lidé, a přes dvacet jich bylo zraněno, není jedinou nehodou na českých železnicích v posledních měsících. Ukazuje se, že přes technické zabezpečení je třeba stále klást důraz na lidský prvek, který je nenahraditelný a jehož zátěž, často i vlivem zaměstnavatelů a podceňováním bezpečnostních a provozních předpisů nadměrně roste.
Tragická událost na železnici v Pardubicích je proto vážným varováním pro provozovatele železniční dopravy. Ztráta lidského života je nenahraditelná.
V Praze 6. června 2024
Centrála OS ČMS
Dvacet let planých sociálních iluzí
Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska vyzvalo pracující a jejich rodiny, aby ve volbách dali hlas levici a kandidátům, kterým není lhostejná budoucnost ČR, její suverenita, národní zájmy, sociální smýšlení, obhajoba práv zaměstnanců a ostatních pracujících i seniorů:
1. května 2024 uplynulo dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie, ve dnech 7. a 8. června nás čekají volby do Evropského parlamentu. Obě události by nás měly vést k hlubokému zamyšlení nad tím co je Evropské unie, její parlament a co dobrého a špatného přineslo naší zemi členství v Evropské unii. Českou republiku zastupuje v Evropském parlamentu 21 poslanců ze 705.
Není to mnoho. Zvážíme-li, že Evropská unie je institucí, v níž se rozhodující podstata moci odvíjí nikoliv od volených zástupců, ale od moci výkonné jednotlivých členských států, jde o další důvod vážit, kdo bude v Evropském parlamentu zasedat jako protiváha naší domácí protilidové, asociální pětikoaliční vládě. Stále více sílí tendence ze strany velkých států federalizovat Evropskou unii a omezit, zbavit menší členské státy podílu na jejím řízení a rozhodování.
Ať lidé při referendu o vstupu do Evropské unie rozhodovali pro vstup či proti vstupu, dnes je třeba nejen hodnotit uplynulých dvacet let členství v této instituci, ale také brát na zřetel směr vývoje Evropské unie, její politiky vůči členským zemím, i České republice, její zahraniční politiky a nezvládnuté migrační politiky. Nelze pominou záměry rozhodujících mocností Francie, SRN, hráčů, které Evropskou unii se svými satelity Velkou Británií a USA vtahují stále více do válečného konfliktu na Ukrajině a obojetného přístupu ke genocidě v pásmu Gazy. Jejich nadnárodní svazy a bankovní kapitál bohatnou na této válce a utrpení prostých lidí.
Evropská unie mohla pro mnohé přinášet iluzi trvalého sociálního smíru a klidného závětří před finančními a hospodářskými krizemi. Její instituce se trvale snaží rozdělovat a korumpovat levicové strany a odbory. Již dvacet let jsme svědky a mnohdy přímými účastníky velkých sociálních bouří v členských státech Evropské unie – Francii, Itálii, Řecku, Španělsku a i v bývalé členské zemi Velké Británii. Podstata těchto protestů a bouří je ve snaze bránit se liberalizaci pracovního práva, prodlužování věku odchodu do starobních důchodů a kapitalizaci důchodových systémů, odporu proti privatizaci veřejného sektoru, likvidaci celých průmyslových odvětí a propouštění. Jde o obranu před zvyšující se daňovou zátěží a prohlubující se chudobou.
Na jedné straně těchto protestních bojů stojí dělníci, zaměstnanci a ostatní pracující, ohrožené sociální skupiny lidí. Na straně druhé stojí domácí a nadnárodní kapitál, velké peněžní ústavy, národní pravicové vlády členských zemí, instituce Evropské unie jako Evropská komise, Evropská centrální banka. To se děje za aktivní asistence Mezinárodního měnového fondu. To málo ze snahy o jednotnou sociální politiku Evropské unie co vzniklo, se postupně vytrácí. Pohlcuje jej, stále věští snaha předepisovat a diktovat způsoby čerpání a užívání základních životních prostředků.
České republika není izolovaný ostrov a i zde roste sociální napětí. Politika současné pětikoaliční vlády věrně odráží protilidovou politiku jako jiné vlády členských zemí Evropské unie. Vedeme protesty a boj rovněž proti liberalizaci pracovního práva, propuštění bez udání důvodu, proti zvyšování věku odchodu do starobního důchodu, za udržení dostupné základní zdravotní péče na základě zdravotního pojištění, proti inflaci, diktátu bank a nadnárodních společností. Stále více domácí vládní establishment vtahuje naši zemi do války na Ukrajině a vytěsňuje snahu dosáhnout mírového řešení. Válka není nikdy v zájmu většiny lidí, kteří trpí válečnou mašinérii, ale přináší i řadu ekonomických obtíží.
To je boj odborů za důstojné podmínky pracujících, jež zastupují. Pokud některé odborové svazy volají po vstřícnosti vůči vládním pseudoreformám, věří v iluzi sociálního smíru garantovanou Evropské unií, zrazují tak zájmy dělníků, zaměstnanců a ostatních pracujících.
Evropské komisi, Evropské centrální bance, většině národních vlád členských zemí je díky tlaku bank, nadnárodního kapitálu a vojensko-průmyslového komplexu dnes těsný zbytek sociálního rozměru Evropské unie. I proto je sociální smír iluzí. Bojujme proto důsledně za práva zaměstnanců a ostatních pracujících i seniorů proti chudobě, sociálnímu a ekonomickému dumpingu.
Odborové sdružení Čech, Moravy, Slezska Vám v souvislosti s nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu doporučuje, aby ve volbách dostali hlas levicové volební strany a kandidáti, kterým, není lhostejná budoucnost České republiky, její suverenita, národní zájmy, sociální smýšlení, obhajoba práv zaměstnanců a ostatních pracujících, seniorů. Aby důvěru dostali ti, kteří nebudou podporovat další a další roztáčení kol válečného šílenství, ale udržitelný mír.
Solidarita pracujících – důstojné pracovní podmínky – důstojný život v míru – ne diktát Bruselu!
Centrála Odborového sdružení Čech, Moravy, Slezska
V Praze 25. května 2024