Nejsem žádný chcimír!

Jednak to slovo samo o sobě, z pohledu toho, kdo to říká, zní nebývale arogantně a šovinisticky, a pak také nechci jen nějaké příměří za každou cenu. Vidíme, že po jakémkoliv konfliktu, pokud nebyl vyřešen z vlastní podstaty, mír dlouho nevydrží a pozdější oběti jsou mnohem větší. Příkladů je mnoho, Arménie a různé dohody v Náhorním Karabachu, dohody o palestinské otázce, anebo také minské mírové dohody I. a II., kdy od samého začátku Ukrajina, Francie i Německo věděly, že nebudou tyto dohody dodržovat, natož je naplňovat. 

Už jsem to někde psal, ale zdůrazním to znovu. Proč tedy podepisujeme nějakou dohodu na mezinárodní úrovni, když mlčíme o tom, že to je jen bezcenný, účelově podepsaný cár papíru, který smeteme ze stolu, kdy se nám zachce? Jakou hodnotu tedy má důvěra Západu? Dokud nebudou záruky toho, že obě strany po podepsání dohody také tuto dohodu naplní, lze zcela jasně předpokládat, že konflikt se rozhoří znovu a možná ve větší míře. 

A ještě je tu jedna věc. Mír, dokud bude existovat zlo, se musí bránit a obrana této jedné z nejvyšších hodnot vyžaduje nejen odvahu bránit, ale i nezbytnost přinést oběti. Bez toho mír neubráníme. Takže odmítám nechat se nálepkovat nějakými arogantními šovinisty. Protože já chci důstojnost a trvalý mír a harmonii ve společnosti, nechci mír za každou cenu budoucích jiných obětí, a proto nejsem žádný CHCIMÍR.

Roman Blaško

GT ÚV KSČ