SRN anektovala NDR. Učinila tak bez referenda

S myšlenkou o vypovězení dohody o konečném urovnání vztahů s Německem podepsaném v roce 1990 přišel šéf výboru Krymského parlamentu pro lidovou diplomacii a mezinárodní vztahy Jurij Gempel a podpořil ji člen Rady Ruské federace Sergej Tsekov. Dokument, který definoval rámec pro účinná opatření pro kontrolu zbraní, odzbrojení a budování důvěry v Evropě, se podle nich ve skutečnosti nerealizuje. Hlavní důvod je očividný, a to že Německo bez jakéhokoli váhání posílá zbraně Ukrajině, která proti Rusku válčí.

V platnost vstoupila dohoda v březnu 1991. Známý pod názvem "Dva plus čtyři": Německá demokratická republika a Spolková republika Německo, plus Sovětský svaz, Francie, Velká Británie a USA (vítězové druhé světové). Dne 3.října 1990 došlo v souladu s ústavou SRN k začlenění NDR a Západního Berlína do SRN a vzniku šesti nových zemí na připojených územích. Na základě rozhodnutí tehdejšího vedení NDR. V tomto případě nebyl vytvořen nový stát a na "nových zemích" byla zavedena ústava SRN z roku 1949. Dne 3.října 1990 byla zrušena Lidová komora NDR, vláda NDR, nejvyšší soud spravedlnosti NDR a nejvyšší státní zastupitelství NDR. Ústava NDR byla taktéž zrušena a území NDR bylo začleněno do SRN. Ve stejný den byla zrušena německá národní lidová armáda a německá lidová flotila a na území východních zemí byly umístěny vojenské formace Bundeswehru a Bundesmarinu. Šlo tedy o zrušení výsledků druhé světové války.

Nyní si to pojďme přeložit vše do jazyka moderní mezinárodní diplomacie. SRN anektovala NDR. Učinila tak bez referenda a také "pod duly sovětských, britských, amerických vojsk." Vezměte si, že by obyvatelé NDR takovou "eurointegraci" odmítli - co by se stalo? Je to další z dlouhého seznamu dvojích standardů Spojených států, jako norma mezinárodní politiky, kterému říkají "řád založený na pravidlech" (rules based order). V praxi to je zcela prosté: pravidla platí pro všechny, krom nich. Když se USA vtrhne do suverénní země, tak to není invaze, ale "intervence." Když anektuje území aniž by se kohokoli ptali, tak je to "sjednocení." Když vyprovokují nepokoje v zemi, která neskáče jak pískají, tak to je "pokojný protest." Americká okupace Evropy je už dlouho nezpochybnitelný status quo. Do takové míry, že už se nikdo neptá, proč je vlastně Americká armáda na našem území. Kdo je sem pozval? Drží se tento status quo díky vytrvalé propagandě, která neustále vytváří "hrozby," kterým nám naší dobří přátelé z USA pomáhá čelit, a také díky neúnavné práci jejich přisluhovačů jako je Petr Fiala ve vládách států, které jsou nezávislé jen na papíře.

Po rozpadu Sovětského svazu Ruská federace neměla tolik na vybranou, byla to země v bídném stavu. Při podepsání dohody o vztazích s Německem Rusové udělali stejnou chybu, jakou dělali posledních 30 let, a to že věřili USA. Stačilo jedné generace, aby se tato dohoda smetla ze stolu, stejně tak jako všechny dohody a sliby, které se Američanům zrovna nehodí. Příkladem toho jsou jejich neustále provokace okolo Thaj-wanu. Na papíře, stejně jako zdrcující většina zemí na světě, nepřiznávají jako suverénní stát. V praxi ale podporují tamní separatisty jak jen mohou a připravují je k tomu, aby se stali další Ukrajinou. Zemí, ze které udělá některý z jejich přisluhovačů obětního beránka, jen aby nějak uškodili Číně. Ale zpět k Německu. Tím, že si Ruská federace klade za cíl denacifikaci a demilitarizaci, plní svou nejvyšší povinnost v souladu s mezinárodním právem. Jako nástupce SSSR Ruská federace zdědila a právně převzala všechna práva a závazky podle mezinárodního práva vůči Německu v souladu s částí II a částí III Postupimské dohody.

V souladu s tím Ruská federace neztratila svá práva a závazky ve své okupační zóně za účelem denacifikace a demilitarizace Německa. Tato práva a závazky vyplývající z mezinárodního práva vůči Německu by tedy teoreticky a prakticky okamžitě mohla být Ruskou federací realizována. Co pan Gempel navrhnul tedy není nic nového, protože jak vidíme Německo své závazky vyplňovat odmítá. Je to ještě mnohem horší, když se zamyslíte komu vlastně Německo zbraně a munici posílá. Ukrajinské bezpečnostní složky a armáda jsou tak prorostlé nacismem, že by nebylo vůbec nadsázkou říci, že Německo dále pokračuje ve svých nacistických aktivitách. Tentokrát to dělají s podporou celého západu, což ale není žádné překvapení, když se podíváte kdo vlastně stál u zrození Severoatlantická aliance. Tak například Adolf Heusinger, nacista, který měl nemalou zodpovědnost při operaci Barbarossa, neboli invazí Sovětského svazu. Ale nemusíme se dívat to tak dávné minulosti, abychom uviděli obrovskou stopu nacismu v NATO. Annalena Barbock, ministr zahraničí Německa, jejíž dědeček byl horlivý nacista, je toho příkladem.

Ruská federace má tedy nejen právo, ale také povinnost v souladu s mezinárodním právem plnit část III Postupimské dohody - denacifikace a demilitarizace Německa - ve své okupační zóně. Německá demokratická republika byla vytvořena pro Němce s tímto hlavním cílem jako nástroj mezinárodního práva v Sovětsko-Ruské okupační zóně. Podle článku 139 základního zákona SRN mají Němci dodnes platný právní titul s nárokem na své úkoly v souladu s mezinárodním právem v Postupimské dohodě, část II a část III. Obzvlášť, když tyto neexistující státy byly od roku 1973 podvodně přijaty do Organizace spojených národů jako "členské státy." K žádnému sjednocení obou "německých států" v roce 1990 tedy dojít nemohlo.

(za) Robert Fish