Na začátku předsednictví Astany v Mezinárodním fondu na záchranu Aralského moře

Vážení čtenáři!

Jmenuji se Askhat Orazbay a jsem předsedou výkonného výboru Mezinárodního fondu na záchranu Aralského moře (IFAS), kterému Kazachstán předsedá v letech 2024-2026.
Rád bych se s posluchači podělil o aktivity IFAS zaměřené na zlepšení situace v povodí Aralského moře a sloužící již 30 let zájmům národů a států Střední Asie.
V moderní realitě se všeobecným růstem populace, rychlým tempem rozvoje ekonomik států, nárůstem specifické spotřeby vody na obyvatele se zátěž přírodního prostředí nezadržitelně zvyšuje. Takové zesílení antropogenního vlivu vyvolává a urychluje procesy globální změny klimatu. Ve Střední Asii všechny tyto procesy probíhají rychleji než v průměru na celé planetě. Ekologická krize v povodí Aralského moře je doprovázena postupným deficitem a znečištěním vodních zdrojů, degradací půdy a desertifikací rozsáhlých území, úbytkem lesů, ekologických krajin a biologické rozmanitosti. Na obrovské ploše vyschlého dna Aralského moře se vytvořila nová poušť – Aralkum – o rozloze více než 54 tisíc km2 (pro srovnání: je to srovnatelné s územím Chorvatska a mnohem větší než Estonsko, Dánsko, Nizozemsko a Švýcarsko).
V těchto napjatých podmínkách je pro středoasijské státy velmi aktuální vytvořit nové mechanismy rozvoje spolupráce v regionu. Hlavním cílem předsednictví Kazachstánu v IFAS je další zvýšení úrovně spolupráce v oblasti integrovaného využívání a ochrany vodních zdrojů, řešení environmentálních problémů, socioekonomických aspektů a zavádění prvků "zelené" ekonomiky v zemích Střední Asie.
Během předsednictví Kazachstánu budeme pokračovat v realizaci dvou hlavních programů schválených Radou IFAS: Akčního programu pomoci zemím povodí Aralského moře (ASBP-4) a jeho systematického monitorování a Regionálního programu ochrany životního prostředí pro udržitelný rozvoj Střední Asie (RAPESD CA). Období realizace obou programů je do roku 2030.
Ekologický problém Aralského moře se začal objevovat v 60. a 70. letech 20. století a vedl k tomu, že ze čtvrtého největšího jezera naší planety prakticky nic nezbylo. Aral se nejprve rozdělil na dvě vodní plochy, poté na tři atd.
V letech nezávislosti Kazachstán s podporou Světové banky provedl komplexní práce a podařilo se mu obnovit malou část – Malý Aral neboli Severní Aral, ale je to jen asi 8 % původní hodnoty. Přístavní město Aralsk je stále daleko od vody, která se nejprve vzdálila na 100 km, ale po provedených opatřeních se výrazně přiblížila.
Částice a prach solí a jedovatých chemikálií, které zůstaly na vyschlém dně Aralského moře, se nacházejí nejen v pohořích Tien-šan a Pamír, ale i daleko za hranicemi našeho regionu. S cílem omezit odstraňování škodlivých látek se země v oblasti Aralského moře aktivně zabývají fytomelioračními opatřeními, vysazováním saxul a další vegetace.
Je však výsadba rostlin na bývalém dně vodní nádrže tak účinná? Jaký je současný stav ekosystémů? Jak známo, v důsledku několika málo vodnatých let za sebou se průtok Syr Darji snížil a objem vody v severní části Aralského moře klesl z maximálních 27 na 20 kilometrů krychlových. Snížil se výlov ryb, což má negativní vliv na zaměstnanost místních obyvatel. Opět se zvyšuje nemocnost obyvatel v důsledku vysušování a zhoršování kvality vody… Nebude se tragédie znovu opakovat? Jaké jsou nálady a plány místních obyvatel? Otázek je mnoho a všechny spolu souvisejí.
Domnívám se, že je třeba prostudovat celou řadu problémů a prováděných prací, aktualizovat je a snažit se je řešit dříve a efektivněji.
Ve čtvrtém akčním programu pomoci zemím povodí Aralského moře (ASBP-4), o kterém jsem se již zmínil, je jako samostatný hlavní směr vyčleněn směr životního prostředí, který se skládá z 12 návrhů projektů.
Chtěl bych poznamenat, že se počítá se společnými akcemi na přizpůsobení se změně klimatu, včetně opatření na přizpůsobení se nejzranitelnějších odvětví: voda a zemědělství, pitná voda, energie, biologická rozmanitost, lesy, pastviny a horské ekosystémy. Počítá se s vypracováním regionálního akčního plánu pro přizpůsobení se změně klimatu a díky podpoře programu Zelená střední Asie Německé společnosti pro mezinárodní spolupráci GIZ našich pět zemí vypracovalo a přijalo Regionální strategii pro přizpůsobení se změně klimatu ve střední Asii.
Předpokládá se také šíření nejlepších zemědělských postupů přizpůsobených klimatu. Budeme muset vypracovat Regionální program ochrany biologických zdrojů ve Střední Asii, realizovat opatření na ochranu a obnovu ekosystémů v povodí našich hlavních řek – Amu Darji a Syr Darji a pokračovat v systematické výsadbě lesů v oblasti Aralského moře a na vyschlém dně Aralského moře.
Následující projekty ekologického směru předpokládají rozvoj systému monitorování životního prostředí a vodních zdrojů v oblasti Aralského moře a na vyschlém mořském dně; rozvoj ekologických inovací a technologií v oblasti Aralského moře.
Za velmi důležitý považuji projekt typu "Zlepšení kvality vody v řekách a nádržích s ohledem na mezinárodní normy, eliminace a prevence znečištění, včetně průmyslových odpadů". Kazachstán a další země pracují na připojení k Protokolu o vodě a zdraví k Úmluvě o ochraně a využívání hraničních vodních toků a mezinárodních jezer a nedávno se k němu připojil i Uzbekistán.
Snížení rizik katastrof spojených s povodněmi, bahenními toky a suchem v povodí Aralského moře, studium ledovců na horních tocích přeshraničních řek, rozvoj přeshraničních ekokoridorů, regionální sítě zvláště chráněných přírodních území pro zachování biologické rozmanitosti – to je zdaleka neúplný výčet těch projektů, které musíme během našeho předsednictví v IFAS prosazovat.
Pokud hovoříme o nových iniciativách, které budou realizovány v rámci předsednictví Kazachstánu v IFAS, je to vytvoření dlouhodobého a udržitelného mechanismu regionální spolupráce pro efektivní využívání vodních a energetických zdrojů Střední Asie s ohledem na zájmy všech zemí regionu v oblasti zavlažování, vodní energie a ekologie. Je také třeba systematicky pracovat na zavedení jednotného automatizovaného systému evidence, monitorování, správy a distribuce vodních zdrojů v povodí Aralského moře. Prezident Republiky Kazachstán Kassym-Jomart Kemelevič Tokajev na zasedání Rady hlav zakládajících států IFAS 15. září 2023 v Dušanbe vyzval strany, aby začaly tyto iniciativy realizovat.
Důležitou roli hraje posílení regionální spolupráce s mezinárodními rozvojovými partnery, strukturálními jednotkami OSN, finančními institucemi a dárcovskou komunitou. Doporučuje se rovněž zintenzivnit aktivity v rámci obecně přijatých mezinárodních environmentálních úmluv, akčních plánů, deklarací a společných prohlášení.
V období 2024-2026. Kazachstán přijme opatření k realizaci pokynů a dohod dosažených hlavami států na summitu IFAS dne 15. září 2023 v Dušanbe, jakož i dřívějších dohod a závazků, které zajistí soulad činností CA k dosažení globálních cílů udržitelného rozvoje a jeho postavení jako jednotného regionu.

S pozdravem

Askhat Orazbay