Modernizace Číny vyvrací západní »mýtus demokracie«

Západní »mýtus demokracie« hraje na dvě struny. Zaprvé zaměňuje »demokracii« jako systém vlády s »demokratickými vlastnostmi« politického systému. Za druhé zaměňuje »univerzální hodnoty«, které Západ nadšeně hlásá, se společnými hodnotami lidstva. V důsledku toho vzniká »mýtus« - západní kultura se stává původem demokracie.

Tím se monopolizuje diskurz o demokracii a vytváří se binární opozice mezi »demokracií« a »autokracií«. Takzvaný »Summit pro demokracii« vedený Spojenými státy dosáhl vrcholu tohoto triku tím, že se pokusil ochromit systém Organizace spojených národů založený na suverénních státech a mezinárodním řádu založeném na mezinárodním právu.

Na rozdíl od západních kázání je původ demokracie různý: V Africe existuje »veřejný rozum pod stromy«, v Arábii princip šury v islámské nomokracii a v Latinské Americe různé participativní demokratické formy, abychom jmenovali alespoň některé. Přehlížet kulturní genezi demokracie a vydávat západní kolonialismus za univerzální hodnotu je výsměchem demokracii.

Modernizace Číny, která má své kořeny v nádherné tradiční čínské kultuře a v její tvůrčí transformaci a inovativním rozvoji, vyvrátila mýtus, že »modernizace rovná se západničení«. Vzbuzuje přesvědčení, že modernizace neznamená opuštění tradice. Místo toho se vydává na cestu modernizace přizpůsobenou jedinečným podmínkám země.

Komunistická strana Číny (KS Číny) překračuje humanismus myšlením zaměřeným na člověka, učí se od západní politické civilizace a činí ji lokální a současnou. Zatímco bývalý americký prezident Abraham Lincoln hovořil o demokracii »z lidu, lidem a pro lid«, čínský revolucionář a státník Sunjatsen ji dále rozvinul do Tří principů lidu - často shrnutých jako nacionalismus, demokracie a obživa lidu.

KS Číny šla ještě dál. Filozofii orientovanou na lid povýšila na hlavní zásadu »postavit lid do středu« správy země. KS Číny není vládnoucí politickou stranou v západních systémech, kde strany zastupují pouze část voličů, ani tradiční politickou stranou ve starověké čínské kultuře. Cílem KS Číny je usilovat o spravedlnost a čestnost a prosazovat principy zaměřené na člověka.

Studenti z okresu Si-te, kteří dříve jezdili do školy »pomalým vlakem«, pózují pro skupinovou fotografii před rychlovlakem D843 »Fu-sing« na západním nádraží v Si-čchangu v autonomní prefektuře Liang-šan I v jihozápadní čínské provincii S'-čchuan, 10. ledna 2022. FOTO - Xinhua

Někteří obyvatelé Západu se domnívají, že čínská demokracie stojí proti západnímu demokratickému modelu - nebo se jej snaží překonat. Ve skutečnosti jde o obnovení demokracie do jejího původního stavu: přijetí společných hodnot celého lidstva, nikoliv o popírání jiných forem demokracie.

Jako největší rozvojová země na světě se Čína zavázala poskytovat světu více veřejných statků, aniž by ostatním vnucovala svou vlastní vůli. Od iniciativy Pásmo a stezka až po Globální rozvojovou iniciativu (GDI), Globální bezpečnostní iniciativu (GSI) a Globální civilizační iniciativu (GCI) vynakládá Čína neúnavné úsilí na řešení globálních problémů na základě zásad otevřenosti a rovnosti.

Na rozdíl od USA, které nadšeně prodávají zbraně ostatním, podněcují regionální konflikty a narušují globální řád pod heslem »demokracie«, se Čína věnuje obohacování souboru nástrojů globálních veřejných statků. Namísto toho, aby Čína nutila ostatní k demokracii čínského typu, respektuje různé formy civilizací a právo ostatních zemí zvolit si vlastní cestu rozvoje.

V očích některých obyvatel Západu je však demokracie výhradním patentem Západu. Takové smýšlení opomíjí rozmanitost demokracie a zaměňuje »demokracii« jako systém vlády s »demokratickými vlastnostmi« politického systému. Čínou navrhovaný koncept budování globálního společenství společné budoucnosti je spíše hmatatelným příspěvkem země ke světové demokracii.

Wang Yiwei, profesore na katedře Jeana Monneta a ředitele Ústavu mezinárodních vztahů na Renminské univerzitě v Číně