Socialismus

Jak nově definovat Socialismus.  Je to otázka, která je v současnosti pro nás na levici více jak aktuální, jelikož komunisté ztrácejí svůj politický prostor, ať již z objektivních či subjektivních příčin. A svou undergroundovou roli, nedržíme pevně v rukou, a to zejména také proto, že je pro nás dnes problém definovat jasně a jednoznačně cíle tak abychom na tomto mohli sjednotit komunistické hnutí a celou levici.

Název komunistů se odvíjí od jejich zásadního cíle a tím je beztřídní společnost, kde si budou všichni rovni i když to neznamená, že budeme všichni stejní. Chceme svět žijící v trvalém míru, harmonii a lidské sounáležitosti a respektu jednoho k druhému. Dalším cílem komunistů je zlidštění jednotlivce jako organické součásti společnosti prostřednictvím výrobních vztahů. Práce by měla být základním faktorem pro všestranný rozvoj člověka a jeho život. Co však nám chybí k tomu abychom mohli všechny tyto cíle komunistického hnutí jasně aktuálně definovat? Neopovíme si zde na vše, ale třeba to budou podněty, které nás postupně dovedou k jednoznačnosti a jasnějším neměnným cílům.

Dějinná vědecká analýza ve všech souvislostech

K tomu abychom se mohli posunout dál, se musíme opřít o celkovou hlubokou analýzu, musí být komplexní a především historicky vědecká. Bez této komplexní a hluboké analýzy nemůžeme dosáhnout vlastní sebereflexe a zároveň nebudeme schopni se dalších, nových chyb vyvarovat. KSČ si zároveň si plně uvědomuje, že bez minulosti společnost nemá budoucnost. Přesto dokázal socialismus velmi jasně, rychle a za velmi kratičkou dobu uvést do života systém, který je založen na odstranění vykořisťování a pojetí v přístupech, kdy se prvotně zohledňuje člověk jako lidská bytost, jež má právo na skutečnou svobodu, celospolečenskou rovnost a sociální jistoty a spravedlnost. Socialismus nastolenou rovností odstranil třídní rozdělení i boj. To je to zásadní, proč se sofistikovaně imperialistický systém snaží svou propagandou absolutně znedůvěryhodnit právě tento socialistický systém a komunisty jež je uvedli do reálného života.

Co se týká současnosti, myslím si, že se nachází komunistické hnutí v jedné z největších krizí ve svých dějinách. Kapitalismus se sice potácí také v krizi a vyčerpává se také ve vlastních rozporech tradičního liberalismu a neoliberalismu, ale pořád má jasnou převahu moci, dialektické znalosti řízení světa a je schopen požít různé formy agresí a válek bez sebemenšího ohledu na jedinečnost hodnoty lidského života. Lidský život pro měj znamená pouhou organickou hmotu, kterou si chce formovat k prospěchu svého, bez ohledu na jedinečnost života. Jeho víra je především uchovat a bránit své vlastní zájmy jakýmkoli způsobem. Je potřeba si uvědomovat, že Imperialismus důkladně světovou socialistickou soustavu dokonale prozkoumal a tím, vědecky poznal jeho slabiny. Věděl, jak jej rozložit a následně doslova koncepčně socialismus demontovat. Domnívám se taky, že komunistické hnutí má v současnosti také krizi kontinuální generační výměny, udržuje si sice pozice undergroundu, ale v tvůrčí činnosti ještě vůbec nepočal. Tvůrčí proces na nově ucelené vědecké koncepci aktualizované verze nové socialistické cesty – Socialismus 2.0 prostě není ani na startu.

Alternativa jedině koncepční

Jaké jsou současné alternativy socialismu Máme zde nějakou koncepci levicového euro-komunismu, koncepci Udržitelného rozvoje (Čínská lidová republika), zde jsou ale otázky odstranění chudoby někde na 6 místě, zatímco otázka rovnosti žen a mužů je už na 5 místě. Dále je tu koncepci sociální bezpečnosti (Ruská federace). A pak je zde mnoho dalších koncepcí, dokonce socialistických, jako je křesťanský, tržní, reformní, národní, africký a podobně. Většina těchto koncepcí slouží k nesystémovým změnám, takže jejich vývoj je čistě v rámci budování kapitalistické společnosti. To pomáhá globálním imperiálním silám, zároveň relativizovat prostor levice i komunistického hnutí tak, že komunisté sami nejsou schopni ani vést strategický třídní boj z pozice undergroundu. Je nucen se přizpůsobit svůj politický boj kapitalistickým podmínkám. Navíc chybí ofenzivní třídní politika silného subjektu, jako byl Sovětský svaz a jeho internacionální aktivní politická podpora ostatním stranám, a to i přesto, že je zde Čínská lidová republika.

Charakter Socialismu

Definice a charakteristické rysy Socialismu budu se soustředit na cestu socialismu z pohledu Komunistické strany Československa, respektive z pohledu subjektu marxistů–leninistů v návaznosti celé komunistického hnutí. Jelikož nemáme řádnou dějinnou a vědeckou analýzu období světové socialistické soustavy je samotná aktualizace definování socialismu problematická. Zároveň je ale aktuálně velmi žádoucí. Proto naše současné aktuální definování může být jen jakási politická kostra a na základních politických principech a také zkušenostech. Jak už jsem předestřel, Světová socialistická soustava byla největším dílem v dějinách proletariátu a lidstva vůbec. Byl to krok, který reálně posunul lidstvo k humánnější a spravedlivější společnosti v míru prostřednictvím zespolečenštění výrobních vztahů, nastolila cestu a základ k beztřídní společnosti a odstranila vykořisťování člověka člověkem. Nikdy v historii lidstva v také šíři nebyl podobný systém realizován. Ještě před vlastním definování socialismu, si položme mimo jiné dvě základní obecné otázky, které zní: »kam vlastně směřuje kapitalismus?« Na to si musíme odpovědět, že kapitalismus nemůže existovat bez válek, vykořisťování, třídního rozdělení a bez sociální nespravedlnosti to vše, je postaveno na totální absenci morálních hodnot. Kapitalismus udržuje hlavně společnost, když odhlédneme od ekonomického sféry a zůstaneme a rovině čistě politické, politikou hladu a kriminalizace nejnižších vrstev.

Otázka druhá, »kam naopak směřuje socialismus?« Socialismus je protikladem kapitalismu. Jedním ze základních rysů socialismu minulého a ale i toho aktualizovaného směrem do budoucna je vždy »MÍR«. Dále celkové zespolečenštění výrobních vztahů a tím znovu opakuji odstranění vykořisťování, nastolení sociální rovnosti a spravedlnosti, kde vládne lid, a nejen úzká skupina nějaké »elity«.

Socialismus všestranný rozvoj

Dalším charakterovým rysem společnosti je »harmonizace společnosti,« která je zákonitá. Socialismus rozvijí všechny stránky života společnosti na základě vyšší úrovně výrobních sil ve společnosti a s využitím nejnovějších výsledků vědeckotechnické revoluce a zdokonalování samotného člověka ale i společenských vztahů.

Pojďme tedy k naší vlastní definici socialismu. Podstata, základní rysy a cíle socialismu–definice »Socialismus, jenž jeho základní podmínkou je mír, je společnost svobodné, zespolečenštěné práce, založené na socialistickém vlastnictví výrobních prostředků a lidové politické moci většiny společnosti. Vlastní podstata socialismu je vytváření hmotných a duchovních podmínek k všestrannému rozvoji osobnosti. Plánovitě rozvíjející na základě demokratického centralismu (mluvíme o funkčnosti, a ne o tom, aby tento princip byl, byť zakotven v ústavě, ale reálně se neuplatňoval) vědecky řízená společnost s kvalitativními novými formami, účasti na hospodářském, politickém a kulturním životě. Středem společenského rozvoje musí být primárně pracující člověk, jeho sociální chování je zásadně rozhodující pro vytváření nového života. Socialismus musí vyčerpat všechny možnosti vývoje, aby mohl vstoupit do fáze Komunismu. Společenské podmínky rozvoje nesmí být statické, neměnné a dané jednou provždy.«

Uvědomělý subjekt

Jaká je vlastně undergroundová role komunistů. Komunisté, mají svou politickou situaci, zejména v konání velmi ztíženou. Jednak proto, že současný imperiální kapitalistický systém svou moc využívá k všestrannému, nejen aktuálnímu, střednědobému ale hlavně dlouhodobému antikomunismu, který exponenciálně zesílí v okamžiku aktivizace nacionalismu, dalších šovinisticky projevujících hnutí, jako nástroje moci. Dále musí složitě taktizovat, aby aktuálně politicky mohli dosahovat dílčích, politický úkolů, od kterých nesmí ustoupit a nezůstat jen neaktivním, či jen částečně aktivním subjektem a zároveň neztratil svou strategickou linii. Nesmí se chovat populisticky, členové musí ve svém okolí být lidsky a morálně příkladem, nebo se mu co nejblíže alespoň přiblížit. Komunisté se nikdy nesmějí vzdát undergroundové role. Musejí vytvářet podmínky pro co nejmladší generace komunistů ve vzdělání schopnosti řídit, učit ideovou uvědomělost, internacionalismu a schopni vést boj v kapitalistických podmínkách revoluční cestou. Musejí být také schopni dobře analyzovat, vyznat se v rozporech a nebojácně čelit útokům antikomunismu z vnějšku, ale i rozporům zevnitř strany.

Na závěr Otázek je ještě mnoho, ale tolik času a prostoru zde nemáme. Pro Komunistické hnutí je důležité ubránit naše zkušenosti z již vykonané cesty budování socialismu a zachovat toto »DNA Socialismu« pro budoucí generace. Zároveň však přímo hledět do blízké i daleké budoucnosti lidstva při stanovení a definování našich cílů a plánů. Stanovení cílů strategických, musíme tvůrčím způsobem, vědeckým pojetím a bez zasazení do jakékoli časové linie. Nesmíme také zapomenout, že »CESTA SVĚTÍ NÁŠ SPOLEČNÝ CÍL«

Roman BLAŠKO