"Dezinformace"

21.03.2024

Přemýšlel jsem, zda bych neměl napsat článek o tom, jak jsem sledoval současné volby prezidenta RF (15. až 17. března 2024). Dělal jsem si poznámky, a když jsem je konečně dal dohromady, opravdu to bylo na celý článek, něco ve smyslu: 

"Měl jsem tu možnost volby osobně jako novinář pozorovat a musím přiznat, že tyto volby byly skutečně do značné míry odlišné od ostatních, jež jsem měl tu možnost vidět. Důvodů je více. 

Na úvod drobná poznámka. První signál jakéhosi otevřeného prohlášení o tom, že by se měl současný prezident Ruské federace Vladimir Vladimirovič Putin účastnit voleb na post prezidenta RF, zmínil před rokem čínský prezident Xi Jingping, když v jednom z prvních projevů při březnové návštěvě v Rusku řekl, že vidí v ruském prezidentovi Vladimirovi Putinovi záruku stability a progresivního rozvoje Ruské federace.

K tomu musím připomenout, že se Západ s UA připravovaly na průběh voleb či volební výsledky velmi pečlivě. Jednak loni od března do května bylo uspořádáno největší vojenské cvičení NATO v těsné blízkosti hranic Ruské federace. Dále se 7. března 2024 Švédsko stalo plnohodnotným členem aliance NATO. Propojilo se tak území Norska a Finska a spolu s pobaltskými státy obsadily teritorium od Severního k Baltickému moři, prakticky přímo na hranicích Ruské federace a Běloruska. Tedy jasný vojenský nátlak na Ruskou federaci a zrovna ve chvíli, kdy se konají tak zásadní volby pro Rusko. Dále jsem si všiml značné připravenosti informační a politické, jež se projevila tím, že řada lídrů zpochybňovala volby předem. Jednak to signalizovalo nedůvěru v samotné volby v Rusku, jednak to mělo signalizovat opozičním proamerickým a prozápadním silám v RF, že se mají aktivizovat, a "najednou" zemřel Navalnyj. Přitom ho Putin ochotně chtěl vyměnit za ruské občany držené ve vězení na Západě. Ale o tom jsem už psal minule.

Druhá věc byla samotná kampaň. Kandidáti, kteří sbírali podpisy pro kandidaturu na tento post, byli podle mého docela otevření, ale v žádném případě to nebyla nijak agresivní a útočná rétorika. Také celkově kampaň nijak zvlášť nezasahovala do společnosti. Konaly se jednotlivé mítinky a akce, ale největší a nejviditelnější akce směrem ke společnosti byly o tom, aby lidé hlavně přišli k volbám. Co mě však zaujalo, bylo načasování Putinových dekretů v oblasti sociálních otázek. Zmíním hlavně jeden zásadní. Dne 30. ledna 2024 vydal prezident Putin dekret, podle něhož všechny faktické náklady na soudní proces, včetně nevyplacené mzdy i úroků za nevyplacenou mzdu zaměstnavatelem, jednoznačně uhradí zaměstnavatel. To je velká podpora pracující společnosti, protože lidé mají garance, že když se budou soudit o nevyplacenou nebo zpožděnou mzdu, je téměř jisté, že ji dostanou se vším všudy. Za mě minimálně dobrá inspirace pro ČR i EU. A pak také spousta záruk pro svobodné matky, osvobození od daní vojáků, kteří byli povoláni na SVO, dekret o zvýšení hranice reálných důchodů, osvobození investorů od daňové zátěže, nebo třeba milion rublů všem rodinám v Ruské federaci, které mají pět a více dětí. A ještě mnoho dalších, ani není prostor je všechny vyjmenovat. Doporučuji se podívat na oficiální stránky institucí a prezidenta RF.

Teď k samotným volbám. Co mě zarazilo, byla naprosto jiná atmosféra, než jakou jsem kdy kde zažil. Ve smyslu toho, že to nebyly jen volby značné vážnosti, ale doslova národní svátek. Je to jen můj osobní pocit, ale bylo to velmi silné. Dalším překvapením bylo, kolik mladých lidí se vyjádřilo, že budou volit Putina. Důvodem většinou bylo, že Putin dělá správnou práci ve prospěch Ruska a v jeho zájmu. Také se mladým nelíbilo, jak Západ zmrazuje účty ruským podnikatelům a institucím, zakazuje ruskou kulturu, přepisuje historii a rozšiřuje NATO. Jeden mladý muž mi v sídle Veřejné komory, což je sídlo pro společensky aktivní organizace zájmového, politického či kulturního zaměření, řekl, že Putina zvolil sám Západ tím, jak agresivní politiku proti celému Rusku provádí.

Takže když to shrnu, při účasti 77 % voličů, což je největší zájem od rozpadu SSSR, a výsledku voleb, jednoduše sedm z deseti Rusů volilo stávajícího prezidenta Vladimíra Putina. Ano, byl oproti ostatním ve velké výhodě, ale ani ne tak proto, že by měl moc, jako spíš proto, jakou dělal, dělá a pravděpodobně bude dělat politiku. Několik let zpět v EU převládal obecný názor, že Putin možná je obratný v nadnárodní a mezinárodní politice, ale ve vnitřní politice úspěchy nemá. Tyto volby ukázaly, že ve vnitřní politice je na stejné úrovni jako v té vnější. Mimochodem, ten mladý muž mi také řekl, že jestli něco Putin umí, tak udržet si moc prostřednictvím své reálné politiky, kterou většina Rusů chápe tak, že je v zájmu Ruska, ruských tradičních hodnot a jeho rozvoje, a pravda je, že USA a Západ pro Putina dělá maximum, co může.

Jinak k procesu voleb jen nějaká čísla. Kromě již uvedené vysoké účasti a velkého zájmu mladých lidí bylo na volbách celkově přítomno 333 599 pozorovatelů, z toho část byli straničtí pozorovatelé a potom takzvaní zmocněnci kandidátů. To je vskutku vysoké číslo a nejsou v tom započítáni členové jednotlivých komisí různých kandidátů, jako je tomu u nás. Statut pozorovatele je nám sice znám, ale tuto instituci jako takovou fakticky v ČR bohužel nemáme. Po celé dny hlasování bylo pozorovatelské středisko v kontaktu s mezinárodními pozorovateli. Zahraničních pozorovatelů bylo 200 z 50 zemí a téměř všichni ocenili technologii voleb a záhy projevili zájem o převzetí ruských postupů. 

A ještě něco, čerstvě zvolený prezident Ruské federace Vladimír Putin si druhý den sedl s protikandidáty a vyzval je, ať společně najdou programové body, které společně můžou nejen probrat, ale také prosadit, aby nezůstal elektorát protikandidátů odstrčen. Nedovedu si představit, že by si náš prezident Petr Pavel po zvolení pozval například svého protikandidáta, předsedu ANO Andreje Babiše a další a společně dohodli, jak budou prosazovat společně české zájmy." 

Nakonec jsem se tyto poznámky, které vydají na článek, rozhodl nepublikovat, jednak si myslím, že to málokoho bude zajímat, a pak taky je to vlastně dezinformace.

Roman Blaško

GT ÚV KSČ