Pryč s válkami, pryč s fašismem a kolonizováním České republiky

V sobotu 5. října (po 11. plenárním zasedání ÚV KSČ, kde byly předány Mezinárodní ceny Julia Fučíka a kterého se zúčastnil velvyslanec KLDR Ču Won Čchol) se na rohu Petschkova paláce v Praze konalo shromáždění za účelem vyjádření jasného nesouhlasu s narůstajícím fašismem ve světě v jakékoliv různé formě.

»Vyzýváme všechny, kdo nechtějí mlčet ke konfliktu na Ukrajině, který stál už statisíce životů, kdo jsou proti dalšímu zabíjení v Palestině v pásmu Gaza, proti bombardování Libanonu a Sýrie a také odmítají, aby Česká republika byla kolonií EU, Západu a hlavně USA, nebo jakéhokoliv jiného státu,« zval na shromáždění generální tajemník ÚV KSČ Roman Blaško.

V úvodním projevu předseda Rozhodčí komise ÚV KSČ Petr Mareš odsoudil vzmáhání se fašistických sil nejen u nás, ale i na Ukrajině, v Estonsku nebo v Litvě. »Důkazem je nedávná propagační akce fašistického Azova.«

Vedoucí zahraničního oddělení ÚV KSČ Vladimír Sedláček seznámil přítomné s dopoledne přijatým Stanoviskem ÚV KSČ: » Komunistická strana Československa, po hlubokém rozboru zostřující se mezinárodní situace, důrazně požaduje, aby česká vláda okamžitě zastavila dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, přestala podporovat prodlužování konfliktu a přispěla k zastavení palby a zahájení mírových jednání.

Stejně tak požadujeme zastavení izraelské agrese proti palestinskému lidu, ukončení svévolného izraelského vpádu na území Libanonu a okamžité stažení izraelských jednotek z libanonského území.

Přestaňte zabíjet nevinné Palestince a Libanonce!«

Zástupce KS v Syrské arabské republice a koordinátor českých a arabských komunistických stran v celé Evropě Nizar Trabulsi uvedl, že návrat fašismu byl vlastně utajován, ale veřejně se potvrdil konfliktem na Ukrajině a odsoudil »probíhající agresi státu Izrael proti Libanonu, která navazuje na rok trvající brutální izraelskou agresi v palestinském Pásmu Gazy. Té již padlo za oběť přes 40 000 lidí, většinou žen a dětí, 110 000 je zraněných nebo nezvěstných. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu požádal o vydání zatykačů na premiéra Benjamina Netanjahua, ale ten klidně vystoupí v USA a jeho projev je 55x přerušen potleskem ve stoje. Izrael přitom vyhrožuje použitím chemické nebo atomové bomby na Gazu, to nedělal ani Hitler! Do kdy svět bude mlčet?«

Místopředseda KSČM Milan Krajča odsoudil současnou pravicovou protilidovou Fialovu vládu, že místo řešení problémů českých občanů podporuje Zelenského režim ve válce na Ukrajině i Izrael ve válkách na Blízkém východě.

Vedoucí sekce odborného zázemí pro práci s mládeží, studentstvem a mladými rodinami Petra Prokšanová pohotově zareagovala na čin mladých »náhodou« kolemjdoucích mladíků, kteří účastníky akce slovně napadali a vhodili mezi ně dýmovnici (v čase 13:15), což hned řešila Policie ČR. »Je obrovskou hanbou našeho státu, že je v dnešní době možné, aby nějací mladíci uráželi ty, kteří se na tomto symbolickém místě sejdou k odsouzení válek.«

V závěru znovu vystoupil Petr Mareš a za Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska jako člen ÚV prohlásil, že odboráři nechtějí válku. »Válka je výmysl mocných! Fašismus je výmysl mocných a hlupáků, kteří ani netuší, co to znamená! Zastavte válečné běsnění na Ukrajině a na Blízkém východě! Válka je smrt!«

"Za věrnost tradicím pokrokové žurnalistiky"

Novinář a komunista, člen ilegálního Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Julius Fučík byl skvělý novinář, cestovatel, politik ale také obyčejný člověk, jež svými skutky nepochybně patří mezi statečné osobnosti své doby. Julius Fučík zemřel hrdinně a je příkladem boje proti fašismu. Propaganda Západu se v současné době opět snaží hrdinu Julia Fučíka zneuctít, znevěrohodnit anebo alespoň pošpinit před nastupující generací, jelikož si je vědoma, že Julius Fučík se může stát nebezpečným a velmi významným symbolem boje proti fašismu.

Komunistická strana Československa se proto v loňském roce rozhodla udělovat Mezinárodní cenu Julia Fučíka v kategoriích Český novinář/ka, Zahraniční novinář/ka, Cena za celoživotní dílo a letos byly uděleny i dvě ceny in memoriam.

Hlavní cenu v kategorii Česká novinářka roku 2024 získala ocenění Petra Prokšanová za mimořádný žurnalistický počin v podpoře a vedení mládeže k novinářské práci ať už v deníku Haló noviny, kde vedla čtyřstránkovou přílohu VIZE mladých, nebo v týdeníku Naše Pravda. Petra je autorkou cyklu Hrdinové z kompartije, kde je také režisérkou i slovním průvodcem dvou velice významných krátkých dokumentů o neznámých, zapomenutých komunistických hrdinech, Jožce Jabůrkové a Karlu Aksamitovi, jako reakci na antikomunistickou propagandu Ústavu pro studium totalitních režimů, Post Belum a další ústavů sloužících primárně za účelem antikomunismu, antisocialismu a k udržení moci liberalismu. V současné době dokázala mediálně neústupně hájit především z antifašistické pozice například bratry Kononovičovi a to nejen v oblasti novinářské, politické, ale i na sociálních sítích, kam se dnes značně přenáší politický boj.

V kategorii Zahraniční novinář roku 2024 byl oceněn Julian Assange, který svůj život dal všanc proto, že povinnost novináře je informovat společnost zejména v otázce stát pravdě co nejblíže, novinářské objektivity a etiky. Jeho statečná neústupnost je charakterovou vlastností všech oceněných touto naší mezinárodní cennou. Jeho webové stránky Wikileaks.org, přes které zveřejnil zprávy, jež zásadně ovlivnili a urychlili pozitivně politické procesy. Zveřejněním amerických tajných dokumentů odhalil pravou a zločinnou tvář Spojených států amerických.

V kategorii Za celoživotní dílo roku 2024 byla cena udělena Richardu Knotovi za celoživotní přínos v oblasti československé a české literatury, rozhlasu, tisku a kultury. Také mimořádný přínos v oblasti sexuální osvěty, výchovy a humoru při vydávání čtrnáctideníku NEI Report, aniž by se vydal cestou genderové politiky. Naopak masivně investoval milióny korun za 25 let do podpory a výchovy desítek novinářů a mnoha nakladatelských a vydavatelských projektů, kterých za svůj život realizoval stovky. Vždy své okolí ovlivňoval tak, aby samy přišli na chuť novinářskému, publicistickému řemeslu.

V kategorii Za celoživotní dílo roku 2024 byl oceněn Ivan Černý za celoživotní přínos v oblasti československé a české literatury. Jako spisovatel a publicista vydal několik desítek knih a jako novinář napsal stovky reportáží, recenzí a tisíce článků. Je uznávaným odborníkem na kulturní a společenské recenze a propagaci pravdy a objektivity. Vždy hájil ve své práci český jazyk. Jako spisovatel a novinář stále pracuje aktivně na dalších současných a budoucích projektech, pro různá media, noviny, nakladatelství. Nedávno mu vyšli další dvě knihy.

V kategorii Za celoživotní dílo roku 2024 - in memoriam byla cena udělena Jiřímu Maříkovi za celoživotní přínos československé, zejména komunistické žurnalistice. Desítky let byl novinářem a hlavně editorem našeho stranického tiskového orgánu JISKRA - Československý komunista, kde udržoval vysokou jazykovou a stylistickou úroveň. Byl to poctivý komunistický novinář a dlouholetý editor, velmi čestný a přátelský člověk a přítel.

V kategorii Za celoživotní dílo roku 2024 - in memoriam byl oceněn Karel Bouček za celoživotní přínos československé, zejména komunistické žurnalistice a tisku. Byl také jedním ze zakladatelů komunistického periodika DIALOG. Byl novinářem a editorem, který byl pro náš tiskový orgán JISKRA - Československý komunista ideologicky nejvýznamnějším. Rozsah jeho společenskopolitických znalostí které využíval, byl zcela mimořádný. Byl to poctivý komunistický novinář, rovněž velmi čestný, charakterní člověk a přítel.

Zbyšek Kupský

Protiváha "evropskému blázinci": konference v Moskvě 

k 75. výročí vzniku NDR 

Výročí vzniku NDR je sice příležitostí k historické reflexi, zejména s ohledem na protiruskou politiku současného Německa, ale NDR přirozeně sehrála důležitou roli jako příklad německého státu udržujícího přátelské vztahy s Ruskem.

V pondělí se v Moskvě konala mezinárodní konference k 75. výročí založení NDR 7. října 1949. Na akci zazněla řada převážně historických příspěvků, ale neustále se do nich vkrádaly i reálie dneška. Například Georgij Muradov, místopředseda Rady ministrů Republiky Krym, ve svém uvítacím projevu upozornil, že krymským Němcům nejsou od roku 2014 vydávána víza k návštěvě Německa.

Egon Krenz, který se bohužel nemohl konference zúčastnit z důvodu nemoci, zaslal text uvítacího projevu. Vyvodil z něj částečně velmi osobní závěr a také hořce zhodnotil "znovusjednocení": "V letech 1989-1990 USA vůbec neměly zájem na jednotě Německa, jak se běžně tvrdí. Byl to pouze způsob, jak vytlačit sovětské ozbrojené síly ze středu Evropy. Varšavská smlouva byla rozpuštěna. NATO zůstalo. Tím vznikla zcela nová evropská bezpečnostní situace, jejíž důsledky se projevují dodnes a která je skutečnou příčinou současných globálních politických střetů."

V současné situaci není možné uvažovat o NDR, aniž bychom vzali v úvahu její skutečný původ, boj proti hitlerovskému fašismu. O hlavních rysech evropského fašismu podal zprávu ruský historik Alexandr Kamkin.

Muradov poznamenal, že krymským Němcům nebyla od roku 2014 vydána víza k návštěvě Německa. "Dnešní kolektivní Západ, který se svým morálním a etickým úpadkem a degradací svých politických elit stále více podobá 'evropskému blázinci', kde se mysli evropských politiků hodí spíše bílé nemocniční pláště než honosná galavečerní saka, sklouzává zpět k nacismu."

Multipolární svět je nezbytnou protiváhou tohoto procesu. "Mír jako rozmanitost civilizací, jako světový řád založený na vzájemném respektu a schopnosti vnímat příslušníky jiných kultur jako rovnocenné jedince, může být proto skutečnou protiváhou fašistického globalismu s jeho násilím, touhou po moci a falešným mesianismem."

Došlo i na citlivý moment sovětsko-německých dějin: politolog Nikolaj Parchitko zdůraznil téma ruských Němců za druhé světové války. Zdůraznil, že mohli přispět větší měrou "nebýt absurdních politických rozhodnutí", ale skutečnost, že se Hitlerově armádě nikdy nepodařilo zformovat jednotku ruských Němců, je dostatečným důkazem jejich převážně loajálního postoje.

Další zpráva se zaměřila na počátky rozkolu Německa, zejména na roli Spojených států v něm, a na snahu Sovětského svazu o udržení jednoty a uzavření mírové smlouvy a ukončení okupace. K tomu vyzval již koncem května 1949 na konferenci čtyř mocností v Paříži sovětský ministr zahraničí Molotov, zatímco v západních okupačních zónách se rozdělení realizovalo současně se vstupem Základního zákona v platnost. V té době představitelé USA otevřeně prosazovali politiku obnovení zbrojní výroby v západních zónách, aby pak s pomocí německých vojsk zahájili novou válku proti Sovětskému svazu. Existence NDR bránila realizaci těchto plánů.

"Skok" nyní učinily tři zprávy (jména některých německých mluvčích jsou z bezpečnostních důvodů utajena). Jedna z nich vyslovila hypotézu, že na německém území již dávno existují dva národy, další spekulovala o tom, zda je obnovení samostatného státu na území NDR žádoucí a možné.

Liane Kilinchová, zastupující Nadaci obětí války Most míru i Národní výbor pro svobodné Německo, se znovu ujala tématu smlouvy 2+4 a rozšířila ho o řadu ustanovení, která předpokládala smlouva o sjednocení. Celá řada smluv, například o postavení ozbrojených sil NATO, byla vyloučena z aplikace na území NDR.

"S ohledem na celé území NDR je třeba pečlivě zkoumat, zda začlenění do struktur NATO v jakékoliv formě představuje porušení Smlouvy o sjednocení. Preambule Smlouvy o sjednocení obsahovala také závazek respektovat mír a 'snažit se přispět ke sjednocení Evropy a vytvoření evropského mírového řádu prostřednictvím německé jednoty'."

Bez ohledu na to, jakým konkrétním aspektem se projevy zabývaly, základním tématem, které všechny různým způsobem odrážely, bylo, že vztah mezi Ruskem a Německem je klíčem k míru v Evropě. Tento názor sdíleli i zahraniční zástupci, například z České republiky a Srbska.

Konferenci podpořila Správní rada Východoněmeckého svazu (OKV), Národní výbor "Svobodné Německo", Mezinárodní rada míru, Mezinárodní antifašistické informační centrum, Nadace "Most míru - pomoc obětem války", Německé společenství ruských důstojníků Desant e. V., Německé společenství ruských důstojníků.

Konference se konala v budově Ruského svazu veteránů a její předseda, generálplukovník Vitalij Azarov, přednesl jeden z mnoha zahajovacích projevů. Tradičně byla účastníkům předána různá ocenění a pamětní mince a byl připraven malý kulturní program.

Akce byla zakončena přijetím deklarace: "Účastníci konference vyzývají národy světa, aby bránily mírový, dobrosrdečný a konstruktivní život v Evropě, na euroasijském kontinentu a na celém světě a aktivně vystupovaly proti agresivní politice imperialistických, neokoloniálních sil USA, Velké Británie a Evropské unie a jejich militaristické pevnosti – NATO."

Závěr této jubilejní konference, který by mohli podepsat snad všichni její účastníci, však zazněl již v úvodním projevu Egona Krenze: "Ale víru, že tento svět nemůže zůstat takový, jaký je, s válkou a vykořisťováním, a že jednoho dne bude nad Německem svítit slunce stejně krásné jako dřív - tuto víru nám nikdo nemůže vzít. Poneseme ji do budoucnosti, dokud budeme žít."

(za)

V Moskvě si připomínali 75 let Německé demokratické republiky

V Moskvě 30. září ve 14 hodin místního času v Domě veteránů byla uspořádána konference s názvem "75 let Německé demokratické republiky."

Konferenci zahájil podplukovník Klaus Koch, člen Německého svazu míru a Fondu "Mírový most pomoci obětem války". Dále vystoupil Gerhard Fux-Kittovsky, prezident Německého svazu míru. Alexandr Kamkin, politolog Vyšší akademický člen Národního pozorovacího institutu světové ekonomiky i mezinárodních vztahů "Primakov". Dále Nikolaj Parchitko - historik, docent katedry teorii a dějin žurnalistiky Ruské univerzity přátelství národů. Dagmar Chenn, novinářka RT a další.

Ještě před samým zahájením konference byli vyznamenáni někteří přítomní medailí 75 let NDR a mezi vyznamenanými byla také Liana Kilinč za mimořádný přínos k prohloubení spolupráce a dobrovolnictví, aktivní člen Německého mírového svazu. Také soudružka předsedkyně Městského výboru zahraničního oddělení Komunistické strany Ruské federace Taťjana Děsjatova a řada dalších.

Hovořilo se zde nejen o minulosti jako výsledcích Jaltské konference, ale také o řadě aktuálních témat v procesech jak globálních, tak o přepisování historie v Evropě a vytváření zásadního prostoru v evropských státech utlranacionalismu a fašismu jako nástroji na antiruské, antisovětské a rusofobní nálady.

(Brom)

U sochy národního hrdiny Jana Švermy v Praze dnes v podvečer zorganizoval Krajský výbor KSČM Praha připomenutí Slovenského národního povstání, od jehož zahájení uplyne zítra přesně 80 let. 

Za KSČ vystoupil Jiří Svoboda: "Chtěl bych pozdravit všechny příchozí na tomto vzpomínkovém setkání při příležitosti 80. výročí slovenského národního povstání. Jmenuji se Jiří Svoboda a zastupuji zde Komunistickou stranu Československa jakožto její člen a předsednictva ústředního výboru. My jako strana se hrdě hlásíme k této události. Je potřeba nezapomínat na to, co dělali naši předchůdci pro to, abychom tady mohli dnes společně stát a vzdát hold jejich obětavosti, která v onom těžkém období pro ně nebyla vůbec lehká. Jsem rád, že tady mohu před vámi stát a šířit odkaz na toto povstání dál tak, jak by si to tito hrdinové určitě přáli. Na závěr pouze dodám. Nedovolme dnešní vládní garnituře přepisovat dějiny tak, jak se jí to hodí a společně všichni šiřme pravdu o dějinách našich krásných vlastí České a Slovenské republiky. Děkuji za pozornost a přeji všem pevné zdraví a lepší budoucnost."

Azov, Neazov – Praha je bezpečnější, než Berlín nebo Brusel

Že se v Praze někteří zúčastnili přednášky ukrajinských vojáků (po zaplacení vstupného 500 korun…), je už starší historie. Následující řádky proto nejsou zpravodajstvím, ale shrnutím některých událostí a mou reakcí po chvíli, řekněme, na vychladnutí horké hlavy.

Jestli šlo o členy nechvalně známého k nacismu inklinujícího pluku Azov, zatím ponechejme stranou. »Přijďte na setkání s opravdovými bojovníky, kteří se účastnili bitev u Bachmutu, Avdiivky a v Charkovské oblasti. Bez cenzury vám řeknou vše o své službě a přidají nejepičtější příběhy z fronty. Můžete se jich zeptat na cokoliv, co jste chtěli vědět,« píše se v propagačním letáku elitní 3. samostatné útočné jednotky, která pořádá evropskou tour.

»POZOR: DVIZH ve třech zemích euro turné zrušeno! Z bezpečnostních důvodů se již dříve oznámená schůze v rámci Hnutí v Berlíně, Rotterdamu, Bruselu a Kolíně nad Rýnem neuskuteční. Na Ukrajině nebo v zahraničí - vždy dodržujeme veškeré bezpečnostní požadavky, a ani tentokrát nehrozíme našim lidem hrozbami. Náklady na jízdenky Dvizh budou uhrazeny. Ale určitě se v těchto městech potkáme a povídáme si s Ukrajinci společně jinak,« oznámili na svém Facebooku už 25. července.

Musím přiznat, že tyto informace jsem si zjistil až poté, co 28. července napsala Petra Prokšanová na svém Fb následující: »Již tuto středu se má na Praze 10 uskutečnit agitační akce pluku Azov. Turné této neonacistické bojůvky bylo pro odpor veřejnosti a místní samosprávy zrušeno v několika evropských městech (Berlín, Brusel, Kolín nad Rýnem, Rotterdam). Do Prahy se ale i nadále chystají! Pojďme i my říct hlasité NE! Napsala jsem dotaz s výzvou na Prahu 10 a Magistrát hlavního města Prahy. Pokud vám také vadí, že si v našem hlavním městě chtějí honit triko neonacisté, ŘEKNĚTE TO NAHLAS! Napište na Prahu 10, na Magistrát, do klubu Endorfin, kde se má akce konat. Azov je to nejhorší z ukrajinského nacionalismu a neonacismu. Je to pluk založený rasistou, členem Pravého sektoru Andrejem Biletským přezdívaným 'Bílý vůdce' (aktuálně velí 3. útočné brigádě, která má do Prahy přijet). Samotný pluk Azov je vedený v současnosti Denisem Prokopenkem, nazi-chuligánem Dynama Kyjev.«

Nevím, zda právě tato výzva zapříčinila, že se akce nakonec nekonala v klubu Endorfin, ale v do té doby mně neznámém Divadle X10 v Charvátově ulici v Praze 1. Ale Berlín, Brusel, Kolín nad Rýnem a Rotterdam jsou asi pro ukrajinské vojáky nebezpečnější, než Praha, protože tam se »setkání s opravdovými bojovníky« nepřesouvala, ale rovnou zrušila – z bezpečnostních důvodů, jak je psáno výše…

Co se dělo, když 29. července odeslala europoslankyně Kateřina Konečná otevřený dopis »pirátskému« ministrovi zahraničí Janu Lipavskému »kvůli akcičce, kterou tento týden chystá k nacismu inklinující pluk Azov«, asi také vědí všichni moc dobře.

»Vzhledem k tomu, že jistě máte čerstvé informace od bezpečnostních služeb, nemusím vám dlouze vysvětlovat historii pluku Azov, ale pro připomenutí uvedu, že pluk Azov je to nejhorší z ukrajinského nacionalismu a neonacismu, pluk založený rasistou, členem Pravého sektoru Andrejem Biletským přezdívaným 'Bílý vůdce' (v současné době velitel zmíněné 3. útočné brigády), vedený Denisem Prokopenkem, neonacistou a fotbalovým chuligánem Dynama Kyjev. Ostatně činnosti tohoto pluku v minulosti kritizoval mj. i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Realizaci takovéto akce, která legalizuje a propaguje neonacismus, je nutné radikálně odmítnout i v České republice! Vyzývám Vás proto, aby se Vaše ministerstvo, případně celá vláda, proti této akci důrazně ohradilo a distancovalo,« píše se mj. v dopise.

A co odpověděl člověk, otec, hrdý Evropan, jak se sám tituluje na svém profilu na síti X? »Kateřino, stačilo. Při čtení jsem zaváhal, za jaký stát jste to byla zvolena. Brzy si připomeneme výročí okupace sovětskými tanky. Ty stejné tanky nyní vraždí na Ukrajině a Putin by je rád viděl ještě dál. Jestli někdo napodobuje nacisty, vražděním a unášením dětí, je to Rusko.«

Že vám tam chybí něco k »jádru pudla«, tedy k tomu, o čem onen otevřený dopis je? To je bohužel asi normální, ostatně Konečná zareagovala takto: »Díky za vyjádření k věci. Nelze se s takovými lidmi, jako jste Vy, divit, že Vaše asociální vláda je nejméně oblíbená ze všech vlád zemí OECD… Naštěstí po eurovolbách Vám lidé už brzy řeknou STAČILO! i v krajích.«

Po přesunutí místa konání se logicky měnilo i místo, kde se sešli ti, kteří s akcí nesouhlasili. »Z celého srdce děkuji všem, kdo se zapojili do protestu proti agitační akci pluku Azov. A to nejen dnes na místě jejího konání, ale i celý týden předtím. Psali jste na úřady, volali, organizovali se, sdíleli informace. Udělali jste obrovský kus práce. Akce sice proběhla, ale dokázali jsme to nejen jejím organizátorům, ale i účastníkům zkomplikovat a znepříjemnit. Museli měnit místo konání a na novém dějišti projít uličkou hanby s vědomím, že jimi každý slušný člověk musí pohrdat. Jsem hrdá na to, že se spojilo tolik různých lidí, kteří si uvědomují nebezpečí fašismu, nenechali se zaslepit vládní propagandou a dokázali v létě místo grilování a koupání v šibeničním termínu přijet do centra Prahy a vyjádřit svůj protest. V jiných evropských městech se podařilo akce zrušit úplně, ale i my dokázali, že jsme antifašisté a že kdykoliv to bude potřeba, postavíme se fašismu na odpor tak, jak jsme to už v minulosti dokázali mnohokrát. Jste skvělí a díky za každého z vás!« napsala na svém Fb Prokšanová.

Protest se přítomná policie pokusila rozpustit po podezření, že se na místě nachází bomba. To se nakonec nepotvrdilo. Jiná »bomba« bouchla později, když si jistý Pavel Šmejkal po svém vyložil slova Konečné.

»Argumentovat tím, že dnešní Azov není ten nacistický Azov z roku 2014, protože se v něm vyměnili lidé, je jak říkat v roce 1945, že SS už není ta stará SS, protože tam Spojenci vystříleli půlku vedení a nastoupili tam teď sympatičtí chlapíci. Celé by to vlastně bylo k smíchu, kdyby to nebylo smutné. Kdo tohle veřejně obhajuje, se akorát zesměšňuje,« napsala Konečná na svůj účet na síti X.

Většinu lidí asi napadne, že ten, kdo tvrdí, že dnešní Azov není ten nacistický Azov z roku 2014, protože se v něm vyměnili lidi a zároveň tvrdí, že komunisti jsou furt stejní, používá dvojí metr…

Ne tak pan Šmejkal. Ten dokázal, že čeština je kouzelný jazyk a slova Konečné ve svém článku pochopil po svém: »Jasně se tak přihlásila k dědictví KSČ, neboť výměna lidí přece nemění organizaci. Zvláště když na akci proti účasti ukrajinských vojáků vlály sovětské vlajky se srpem a kladivem. Nedělejme si však iluze, dobrovolné přiznání to nebylo. Konečná jen zase jednou rychleji psala, než přemýšlela.«

Nechme však slovíčkaření, kdo chce psa být, hůl si vždycky najde. Důležitější je, že protestní akce se konala a za to patří dík asi nejvíc právě zmiňované Petře. Osobně jsem se jí nezúčastnil, možná proto, že nemám »takový koule«, ale spíše pro to, že také protestuji – ovšem proti tomu svému skoro už tradičnímu letnímu »moribundusu«…

Zbyšek Kupský

Komunisté mají povinnost sjednotit antifašistickou frontu

Bylo mi ctí se účastnit 8. srpna v 11 hodin velmi významného mítinku v Moskvě, který pořádala silná parlamentní strana Státní dumy KPRF. Ten mítink nebyl veliký, ale co do významu důležitý, protože to byla zcela jasná obžaloba současných zločinů imperialistického systému kapitalismu, kde války jsou jen prostředek moci a ekonomického prospěchu. Jako Evropan a komunista naprosto souhlasím se vším, co bylo jasně řečeno. Chtěl bych přidat pár poznámek z mého pohledu.

Komunisté byli vždy v první linii v neúprosném boji proti fašismu a také tak s námi komunisty bylo za druhé světové války zacházeno. Moje učitelka na základní škole, která prošla koncentračním táborem za komunistický odboj (nebylo jí tehdy 18 let), mi řekla, že nejhůře se chovali fašisti ke komunistům a Sovětům, protože věděli, že je můžou na místě zastřelit a ani nepohřbít. Tím chci demonstrovat, že strach z komunistů měli tehdy a mají ho i dnes. Dnes vynakládají obrovské sumy a úsilí, aby paralyzovali činnost komunistických stran a všech uvědomělých subjektů v Evropě i jinde na světě. Komunisté jediní v historii dokázali změnit systém a ještě na humanistických principech. Evropští politici mají antikomunismus, antirusismus a antisocialismus jako nějaké zboží, které nabízejí Západu a prokazují tím svoji loajalitu a v praxi se pak chovají jako skuteční fašisti. Komunisté však nikdy neuhnou ani o píď ze své linie boje proti jakémukoliv fašismu.

Další věc, kterou bych chtěl poznamenat, je, že fašismus se dá implementovat na jakýkoliv princip, hnutí či proces, který probíhá ve společnosti. V současné době v Evropě zažíváme to, co zažili Židé, komunisté a protifašistická opozice, že se uzákoňuje v rámci americké doktríny o údajných "lidských právech" to, že se nesmí kritizovat hnutí LGBTQ, která se bohužel zakódovává do vzdělávacích osnov v Evropě. Co to znamená pro běžného občana, který nesouhlasí s touto politikou americké civilizace? Znamená to to, že jestliže do teď jsme mohli kritizovat toto hnutí a politiku, od teď to bude trestný čin a přestupek proti zákonu, kde budou hrozit exemplární tresty. V České republice je například už uzákoněna také povinnost soudců vzdělávat se v USA tímto směrem a ještě to zaplatí společnost i přesto, že soudci májí gigantické platy.

Třetí věc, kterou jsem chtěl zmínit, je, že NATO bylo samo o sobě založeno s primárním cílem zničit Rusko a celé ho ovládnout, jako takové. Ve svých základních konceptech má dokonce napsáno, že na tehdejší SSSR se musí spojit všechny země i ty absolutně malé a bezvýznamné, protože radikálně zvyšuje riziko neúspěchu při útoku na SSSR. Dále v těchto dokumentech je, že vždy se oficiálně musí deklarovat jako obraný pakt, ale reálná politika a činnost musí být tvrdá, agresivně jednoznačně útočná. Ano, to jsou oficiální dokumenty severoatlantického paktu NATO z roku 1957 a 1962, de facto po vzniku Varšavské smlouvy jako skutečné obranné reakce socialistických republik. Chci tím říci, že celou dobu se Západ nevyrovnal a dodnes neakceptoval faktické vítězství Sovětského svazu a jeho lidu nad fašistickým Západem. Jeho současný cíl je udělat to jako s Japonskem, použít jaderné zbraně prostřednictvím jiného státu, například v Evropě, ale k tomu musí mít záruku, že současné Rusko adekvátně neodpoví! Dobití a ovládnutí Ruska by pak byla severní cesta do Pekingu. Potom by v Rusku takzvaně "redukovali" obyvatele na pouhých 15 miliónů Rusů. To jsou plány současného Západu, kterých chce prostřednictvím Evropy dosáhnout.

Stydím se za současnou politiku Evropy a hlavně České republiky, za jejich uplatňování moci fašistickým způsobem, ale věřte, že celá většina obyvatel Evropy si přeje mír, spravedlnost, harmonii ve společnosti a že jsou rukojmím těchto fašistů. Důkazem jsou akce proti nedávnému turné pluku AZOV po Evropě, kde v Praze se proti nim postavili s velkou silou především právě komunisté, kteří koordinovaně byli nejvíce účinní! Rozvíjejme tedy naše vztahy, co nejvíce můžeme. A předkládám zde KPRF jako nejsilnějšímu uvědomělému antifašistickému subjektu návrh, aby zřídil (pokud ho už nemá) přípravný výbor, jež by připravil sjednocení všech subjektů v Ruské federaci a i na mezinárodní scéně a vyjednal i sepsal programovou deklaraci o Antifašistické frontě.

Roman Blaško

O jednom »neoficiálním« eurovolebním průzkumu přesunů

Před volbami do Evropského parlamentu se objevilo mnoho různých průzkumů. Možná je i dost těch, ke kterým se dostal i jeden povolební, vlastně »neoficiální«. Nazval jsem ho tak proto, že ho nedělala žádná z renomovaných společností. Ona ho totiž nedělala ani žádná nerenomovaná společnost a vlastně ani žádná společnost.

Videoherní designér, scenárista, režisér, spoluzakladatel a kreativní ředitel Warhorse Studios Daniel Vávra zveřejnil výsledky průzkumu ve své facebookové bublině. Hlasovalo 7067 lidí. To je dost. Ty zmiňované renomované společnosti pracují třeba i se vzorkem oslovených kolem tisícovky. Ovšem on sám svou bublinu nazval »dle očekávání pravicovou a konzervativní, jako byla doposud.« Tudíž nejde výsledky brát jako úplně objektivní a reprezentativní. Vávru k tomuto tvrzení vedly odpovědi na dvě otázky: Koho jste volil v roce 2021? a Koho volíte teď v eurovolbách? Už i srovnáním právě těchto voleb se dostáváme na trochu tenký led…

Na první otázku odpovědělo přibližně 28 %, že někoho z vládních koalic – silnější SPOLU: ODS (16,3 %), TOP 09 (1,2 %) a KDU-ČSL (0,7 %) a »slabšího doplňka« Piráty (5,9 %) se STAN (4 %). Další pořadí bylo Svobodní (14,4 %), SPD (13,5 %), ANO (11,2 %) a Trikolora (9,9 %).

A jak je to letos? Letos mají 39,9 % Motoristé, Svobodní 11,3 %, SPD a Trikolora 8,9 % a STAČILO! 7,4 %. »SPOLU letos získala pouze 6,2 %, STAN 1,8 %, Piráti 2,4 %. Takže vládní koalice celkem 10,4 %. To je takřka trojnásobný propad! A nejedná se o změnu struktury mých sledujících, bavíme se o TĚCH SAMÝCH LIDECH! Oba výsledky jsou stejná skupina, takže změna je změna názoru,« vyhodnotil sám Vávra.

Nutno doplnit, že »Vávrova bublina« je opravdu trochu odlišná od účastníků voleb, protože vám zde určitě zatím chyběla jistá tři písmena: ANO letos volila dvě procenta »bublinářů« a PRO 6,3 %.

Proč to vše vůbec zmiňuji? Vávra totiž vyhodnotil i přesuny voličů u jednotlivých kandidátek. A také to okomentoval. »Celkově je vidět, že frustrovaní lidé nespokojení s vládou a kteří si dřív neměli z čeho vybrat, a buď nešli k volbám, nebo to hodili SPD, letos volili buď Motoristy (pokud jsou pravicoví), nebo STAČILO! (pokud jsou levicoví), které se díky lidem, jako Ondřej Dostál, stalo přijatelnější i pro lidi, co komunisty nemusí. Vím osobně o pár lidech, co nesnáší komunisty a letos jim to opravdu hodili! Což je podivuhodný úkaz,« vysvětluje si volební zisk STAČILO! Vávra.

Kdo podle něj volil STAČILO!, rozklíčoval takto: »V roce 2021 volili letošní voliči STAČILO! z 26,7 % ANO, 22,5 % SPD, 14,3 % Trikoloru, 5 % Volný blok, a 5 % dokonce Svobodné! Tedy se potvrzuje, že to jsou lidé hodně nespokojení s vládou i Babišem.« K jeho slovům je třeba doplnit, že dalších 8,4 % vlastně nezměnilo názor a v roce 2021 volilo KSČM.

Vávra má odpověď i na to, kdo volil Přísahu a Motoristy: »17,9 % jsou bývalí voliči ODS, 14,3 % Svobodných, 12,2 % ANO. 11,3 % nevoliči. 10,8 % SPD a 10,1 % Trikolora (pozn. autora – ta tenkrát kandidovala v Trojkoalici se Svobodnými a Soukromníky). Ale dokonce 3,7 % STAN a 3,5 % Pirátů!«

Kdo podle Vávry ukradl hlasy SPD? »Třetina (31,9 %) přešla k Motoristům, 12,4 % přeběhlo ke STAČILO!, 11,6 % k PRO a 6,1 % ke Svobodným,« spočítal.

Dále Vávra uvedl, že i SPD muselo někomu přebrat voliče: »10 % ANO, 7 % Svobodným, 4 % ODS. No a podívejme se i na SPOLU. Oproti jiným stranám nepřebrali nikomu víc jak 8 %. Nejvíce přebrali Pirátům a STANu (po 8 %) a 3 % Svobodným. To skutečně není úspěch. Lidi jim prakticky pouze odcházejí.«

Když si to vše přečteme a koukneme na grafy, lze říct, že na mnohých slovech může být dost pravdy i při pohledu na celkové výsledky, nemyslíte?

Zbyšek Kupský

STAČILO! Koalice tří stran a 28 osobností

1. Kateřina Konečná, europoslankyně

2. Ondřej Dostál, právník

3. Jana Turoňová, právnička, mediátorka

4. Milan Krajča, viceprezident Světové rady míru

5. Petra Rédová, zdravotní sestra

6. Jarmila Dubravská, generální ředitelka SKALIČAN a.s.

7. Kateřina Jirousová, lékařka

8. Jan Skalický, manažer

9. Petr Bureš, logistik, provozovatel Petr Bureš TV

10. Ivan Strachoň, manažer

11. Michal Klusáček, letecký inženýr, předseda ČSNS

12. Petra Prokšanová, socioložka, marketingová specialistka

13. Jiří Valenta, pedagogický pracovník

14. Petr Ježek, úředník, pedagog

15. Jiří Svoboda, pedagogický pracovník - KSČ

16. Tereza Čechová Humpolcová, učitelka gymnázia

17. Zdeněk Štefek, vedoucí oddělení informačních technologií

18. Jaroslava Kamarytová Vršitá, finanční účetní

19. Lukáš Pařízek, vodohospodář, ekolog

20. Ondřej Vašata, učitel gymnázia, fotbalový rozhodčí

21. Zdeněk Jandejsek, zemědělský expert

22. Anna Grabowská, soudní znalkyně v oboru grafologie

23. David Moos, specialista informačních technologií

24. Jan Klán, sociolog, analytik, publicista

25. Petr Vlček, vědeckovýzkumný pracovník

26. Vojtěch Straka, manažer řízení podnikových zdrojů

27. David Kváč, autotronik

28. Adam Rokos, student, marketingový specialista

Oficiálně kandidátku koalice STAČILO! tvoří KSČM, Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-SN), Česká strana národně sociální (ČSNS) a osobnosti. Na tiskové konferenci vystoupila i nikam kandidující předsedkyně SD-SN bývalá senátorka Alena Dernerová. Ta uvedla, že její »pidistrana« vysílá do eurovoleb šest kandidátů a s komunisty se spojila na podnět svého volebního lídra a bývalého člena Pirátů Ondřeje Dostála. ČSNS má na kandidátce tři místa, připočteme-li kandidáty za KSČM, nabízí se otázka: Kolik je tam tedy těch osobností? Ale to už bylo zodpovězeno výše – 28.

Tou zmiňovanou »bombou« tak podle titulků v médiích (Komunisté schovaní pod značkou STAČILO! mají novou tvář. S Konečnou kandiduje agrobaron Jandejsek; Zemědělské protesty jako politika. Agrobaron Jandejsek jde do eurovoleb s komunisty nebo Komunisté se skryli v koalici STAČILO! Táhne je Konečná, ulovili i agrobarona) je myšlen bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Bude-li jeho přítomnost posilou, ukáže čas. Za pozastavení stojí spíše to, že zmiňované titulky hovoří o schovávání se v koalici – a to přináší další otázku: Najdete mezi hlasovacími lístky ty s názvem ODS nebo TOP 09 nebo KDU-ČSL? Nenajdete, bude tam totiž lístek s názvem SPOLU…

»Koalice STAČILO! není jen nahodilá koalice pro eurovolby, to je příběh, který se začal psát hned po volbách 2021, na jehož konci je ukončení Fialovy hrůzovlády. Nejhorší vlády za posledních 35 let. Nedovolíme, aby opět propadla pětina hlasů. Odpověděli jsme na požadavek občanů, na jejich poptávku po vytvoření silné alternativy jak sněmovní opozici, tak roztříštěné mimoparlamentní scéně,« hlásá Facebook lídryně kandidátky.

Kompletní volební program a další informace najdete zde. 

Zbyšek Kupský