V MOSKVĚ SE KONALO MEZINÁRODNÍ FÓRUM LEVICOVĚ-PATRIOTICKÝCH SIL

Fórum se konalo z iniciativy Levé fronty. Hlavní projevy přednesli Aristart Kovaljov, člen Levé fronty, zakladatel Komunistické univerzity, doktor ekonomie, a Roman Blaško, generální tajemník Komunistické strany Československa.

Zejména Roman Blaško odhalil lži liberálních propagandistů o "svobodě" a "lidských právech" v Evropě. Tuto "svobodu" a "lidská práva" zažil na vlastním příkladu, kdy se po veřejné kritice českého prezidenta dostal pod silný tlak českých speciálních služeb, byl obviněn z práce pro Rusko, reálně mu hrozilo vězení, načež byl soudruh Blaško nucen opustit svou vlast.

Aristart Kovaljov odhalil tři směry, jimiž se systematicky provádí politika oslabování Ruska: stále rostoucí vývoz finančních prostředků do zahraničí, přemrštěný klíčový kurz, který ničí zpracovatelský průmysl, a úbytek obyvatelstva. Soudruzi vystoupili proti politickému pronásledování lidových vůdců Sergeje Udalcova*, Dmitrije Čuvilina* a dalších soudruhů v boji za vybudování spravedlivé společnosti, jakož i proti politickému pronásledování bývalého lidového velitele 58. armády generála Ivana Popova "Spartaka", který hrdinně zastavil protiofenzívu AFU.

Sdružení veteránů vojsk a jednotek KGB SSSR předalo k 10. výročí znovusjednocení Krymu s Ruskem osvědčení a medaile soudruhům z Levé fronty, kteří se zúčastnili ozbrojených konfliktů a lokálních válek: Dmitriji Faronovovi, veteránovi bojů a veliteli zdravotnické čety, a Alexandru Tichomirovovi, účastníkovi mírových misí v Tádžikistánu a Kosovu a účastníkovi slavného Prištinského pochodu. Později budou na informačních zdrojích Levé fronty zveřejněny videoklipy s projevy účastníků. Sledujte publikace! Připojte se k našemu společnému boji! Přidejte se k Levé frontě!

* - v rozporu s platnou buržoazně-elitářskou ústavou, bez soudu a vyšetřování, jsou zařazeny na seznam organizací a osob, u nichž existují informace o jejich zapojení do extremistické činnosti nebo terorismu.

Levá fronta - Moskva

Přeloženo z https://leftfront.info/2025/02/11/mezhdunarodnyj-forum-levo-patrioticheskih-sil-sostoyalsya-v-moskve/

MEMORANDUM o podpoře hnutí STAČILO!

Preambule

Vzhledem ke zklamání občanů z katastrofálního vládnutí v naší zemi, rapidního poklesu životní úrovně obyvatelstva, roztříštěnosti politické scény, ve snaze nabídnout voličům alternativu – volbu jednoznačně levicového a vlasteneckého subjektu, který se stane silnou a stabilní politickou silou v naší zemi, a s ohledem na dosavadní úspěšnou spolupráci v evropských a krajských volbách v roce 2024, na kterou chtějí Strany navázat, uzavírají toto společné:

Memorandum k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2025 a o podpoře politického hnutí Stačilo!

Čl. 1

PODPORA HNUTÍ STAČILO!

• Politické strany KSČM, SD-SN a ČSNS spolupracují od roku 2023 a získaly v rámci volební koalice STAČILO! podporu občanů ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024 i ve volbách do krajských zastupitelstev v témže roce. Strany prohlašují, že se dosavadní spolupráce osvědčila a že mezi nimi neexistují vážné rozpory, jež by ohrožovaly naplnění tohoto Memoranda.
• Strany tohoto Memoranda považují za nanejvýš potřebné vyslyšet volání voličů po spolupráci opozičních politických stran a tím ustavení politické síly, která se postaví na stranu obyvatel České republiky a bude hájit mírovou budoucnost naší země, důstojnost a příznivé životní podmínky pro každého, bránit nepřiměřenému zadlužování státu, postaví se daňovému zvýhodňování velkých korporací, aroganci moci a cenzuře.
• Proto Strany prohlašují, že v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konaných v roce 2025 nebudou kandidovat samostatně ani v žádné jiné formě volební koalice a podpoří v těchto volbách politické hnutí STAČILO!
• Strany svým členům a příznivcům rovněž doporučí všemožně podporovat ve volbách politické hnutí STAČILO! a významné osobnosti a kandidáty požádají, aby kandidovali v nadcházejících volbách do PČR na kandidátních listinách hnutí STAČILO!

Čl. 2

POLITICKÁ DEKLARACE

1. Strany jsou vázány Politickou deklarací, jež tvoří Přílohu č. 1 tohoto Memoranda, a je tak jeho nedílnou součástí.

2. Strany společně prohlašují, že se s výše popsanou Politickou deklarací ztotožňují, podílely se aktivně na její tvorbě a že mezi nimi ani uvnitř nich neexistují vážné rozpory, jež by ohrožovaly její naplnění.

Čl. 3

DŮVĚRA a SPOLEČNÝ POSTUP

• Strany nabídnou ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 hnutí STAČILO! důvěryhodné kandidáty. Především pak schopné, uznávané a osvědčené osobnosti a odborníky ve svých profesích, kteří se bezvýhradně ztotožňují s Politickou deklarací dle čl. 2 a Přílohy č. 1 tohoto Memoranda.
• Společným cílem Stran je přinést do politiky nový impuls, důvěryhodné osobnosti i nové tváře, které budou schopny oslovit voliče, a reprezentovat politiku hnutí STAČILO!
• V souladu se zákonem se Strany tohoto Memoranda zavazují, že dle svých finančních možností podpoří příspěvky politické hnutí STAČILO!
• Za účelem efektivní spolupráce ustanovují Strany společnou Koordinační radu.
• Koordinační rada bude složena ze dvou zástupců za každou Stranu tohoto Memoranda.
• Koordinační rada může být konsensem všech Stran rozšířena o zástupce dalších spolupracujících subjektů či významných osobností.
• Koordinační rada může v případě potřeby ustavit své poradní orgány ve formě komisí.
• Strany se zavazují, že v případě úspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 vyslyší volání voličů a budou dále podporovat a rozvíjet hnutí STAČILO! Budou nalézat společnou vůli ke spolupráci tak, aby se hnutí STAČILO! stalo přirozenou platformou dalšího politického působení pro programově souznící politické subjekty a podporovatele.
• Strany se zavazují, že v případě volebního úspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2025 a překročení uzavírací klauzule 5 % vytvoří ze zvolených poslanců v souladu se zákonem č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v Poslanecké sněmovně PČR jeden společný poslanecký klub hnutí STAČILO!
• Utvoření samostatného poslaneckého klubu v Poslanecké sněmovně PČR jednou ze Stran by bylo bráno jako hrubé porušení tohoto Memoranda a vylučovalo by možnost budoucí spolupráce.

Čl. 4

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

• Toto Memorandum dále provádí Ujednání o vzájemných finančních vztazích mezi Stranami, jež tvoří přílohu č. 2 Memoranda a jeho nedílnou součást.
• Toto Memorandum je možné měnit pouze na základě písemných, postupně číslovaných dodatků podepsaných všemi smluvními stranami.
• Na znamení své pravé a svobodné vůle, po schválení svých příslušných orgánů připojují statutární zástupci Stran své podpisy.

V Praze dne 15. ledna 2025

Komunistická strana Čech a Moravy​

Spojení demokraté – Sdružení nezávislých

Česká strana národně sociální

Fašismus nesmí projít nikomu a nikde!

Komunistická strana Československa uspořádala demonstraci proti porušování lidských práv na Ukrajině před ukrajinskou ambasádou v Praze.

Na akci vystoupili zástupci komunistických a antifašistických organizací, které se přidaly ke kritice porušování lidských práv na Ukrajině a postavili se proti cenzuře, násilné mobilizaci i proti osekávání práv pracujících. Mezi nimi byli např. místopředseda KSČM Milan Krajča, člen ÚV KSČM Roman Roun, socioložka Petra Prokšanová, členové Komunistického svazu mládeže a další.

Akci zahájil předseda RoK ÚV KSČ a člen předsednictva ÚV KSČ Petr Mareš: "Dnes, v den Mezinárodního dne lidských práv, jsme se sešli, abychom upozornili na porušování lidských práv a svobod na Ukrajině, ale také vyjádřili podporu bratrům Alexandru a Michailu Kononovičovým, uctili památku všech, kteří byli na Ukrajině zabiti nebo perzekuováni za své názory a přesvědčení, na které má podle charty OSN každý na celém světě právo. Také jsme se sešli, abychom opět dali najevo, že odmítáme vládní politiku premiéra České republiky Petra Fialy, vojenskou pomoc Zelenského režimu, ignorování represivních procesů a fašistických projevů v naší zemi."

Poté přečetl otevřený dopis generálního tajemníka Komunistické strany Československa Romana Blaška:

"Vaše exelence,

pane velvyslanče Ukrajiny,

Sešli jsme se zde dnes, v symbolický den 10. prosince 2024, kdy se připomíná Mezinárodní den lidských práv a svobod. Lidská práva nejsou přenosná jen na někoho, nelze je vlastnit jako nějaké auto, nebo tak něco. Tímto deklarativním otevřeným dopisem chceme upozornit, že na Ukrajině se porušují lidská práva každým dnem, a to minimálně 10 let od nezákonného násilného státního převratu v roce 2014, kde USA odebraly svrchovanost suverenitu vaší zemi a státu Ukrajina.

Porušují se lidská práva a svobody projevu tím, že prokazatelně je politická i občanská opozice pronásledována a to dokonce fyzickou likvidací. Jsou podepsány zákony přímo Vladimírem Zelenským, kde jsou zakázána veškerá opoziční media. Za jeho vlády nejsou uspořádány žádné volby, zakázaná je dokonce i Pravoslavná církev, kde miliony věřících se nesmí modlit a už vůbec ne v ruském jazyce. Každý, kdo chce vyjádřit jen svůj osobní názor veřejně i soukromě, je nesmyslně obviněn dokonce iz vlastizrady, a to i presto, že neuchovává žádná státní tajemství. Na Ukrajině je oficiálně přibližně 30 000 politických procesů. Ovšem reálně je jich pod různými záminkami téměř neuvěřitelných 100 000.

Dále vyslovujme, my komunisté a antifašisté, nesouhlas s tím, že Ukrajina nejedná o míru, má jen jakýsi Zelenského koncept Mírové Vítězství, kde jsou požadavky na další, ještě vetší množství zbraní od USA, NATO a západních zemí včetně České republiky, což ve skutečnosti znamená další ubohé mrtvé na bojišti na Ukrajině. Těchto mrtvých je dohromady už bohužel na statisíce z obou stran. To je nepředstavitelné číslo, za které ponese viník odpovědnost. USA dokonce požadují po Zelenského režimu mobilizaci Ukrajinců už od 18 let. Protože víme, že vojenská průprava je v absolutních zkrácených režimech, považujeme to za přímý akt popravy ukrajinského národa, který vyjma skutečných fašistů považujeme za bratry a sestry.

Na Ukrajině byly do roku 2019 v Pravoslavných církvích všude mše v polském, ukrajinském a ruském jazyce. Toto bylo potlačeno a zakázáno. Stejně tak, jako vzdělávaní v ruském, polském a dalších jazycích. Lidé se bojí i soukromě vzdělávat v ruštině, protože případné udání doslova znamená existenční a často fyzická likvidace nebo nespravedlivé obvinění z vlastizrady, nebo například nesmyslného pokusu o státní převrat, jako to je u bratrů Alexandra a Michaila Kononovičových. Je to jeden z nejvíce typických příkladů politické represe a kriminalizace za projevy názorů a svobodného myšlení v idejích komunistů.

Deklarace lidských práv zaručuje práva na svobodné vyjádření včetně politického, náboženského projevu, ale i společenského projevu v rámci skutečné demokracie. To však ukrajinský režim masově porušuje nejvíce v Evropě a přijímá zákon dekomunizace, možnost být církevně činný. Porošenkův a Zelenského proamerický režim zneužívá přitom podpory USA, NATO, Evropy a celkově Západu k tomu, aby jim masové porušování lidských práv je a bylo prominuto.

Vše výše uvedené považujeme za projev diktatury moci s jevy přímého fašismu. A tohle komunisté nikdy nemohou tolerovat, ať se to děje kdekoliv na světě. Fašismus nesmí projít nikomu a nikde. Žádáme spravedlivé vyšetření všech zločinů proti lidskosti na Ukrajině. Promine vám to možná Západ, ale my, antifašisté, vám to nikdy zapomeneme.

Na závěr všem zde, i Vám pane velvyslanče, bych chtěl vzkázat od jednoho svého blízkého přítele jednu věc: Šaty jsou ve skříni!"

Člen KSM mj. připomněl znění pozdravu bratrům Kononovičům ze sjezdu KSM: "Vážení soudruzi, posíláme vám své vřelé pozdravy z 15. sjezdu českého Komunistického svazu mládeže, který se dnes sešel v našem hlavním městě Praze. Jednoznačně odsuzujeme represe stávajícího ukrajinského režimu vůči vám a dalším soudruhům a požadujeme okamžité ukončení vaší perzekuce! Společně s mladými komunisty a antifašisty z celého světa uděláme vše pro vaše osvobození! Fašismus nesmí projít! Komunismus zvítězí!"

Akce se, jak už to je "zvykem", zúčastnilo i několik odpůrců, které oddělovala od účastníka antifašistického protestu Policie ČR. Ukrajinští vlajkonoši se celou dobu pokoušeli akci narušovat skandováním různých provokativních hesel. Jejich počínání trefně okomentovala Petra Prokšanová, když se zeptala: "Když my jsme antifašisté, kdo stojí proti nám?"

Akce se celou dobu konala za "náhodně" porouchaného (vypnutého?) veřejného osvětlení, ale i tak zdárně proběhla a i po skončení nedošlo k jiným konfliktům, než slovním přestřelkám.

Zbyšek Kupský

Komu čest, tomu čest

Novinářský pražský listopad a prosinec probíhal ve znamení udělování cen takříkajíc lidem od péra. Publicistům i spisovatelům. Kupříkladu Unie českých spisovatelů letos vyhlásila pět laureátů, kde byly vyznamenány i dvě novinářky. Ladislava Chatea za kulturní publicistiku a Monika Hoření za kvalitní žurnalistiku. Úctyhodná profesní Asociace nezávislých médií pak uspořádala čtvrtého prosince 9. ročník Krameriovy ceny za nezávislou žurnalistiku. To vše v čase, kdy je tzv. novinářská etika přežitkem a o objektivnosti řady zpravodajů, především těch z ČT si můžeme nechat jen zdát, dějiny a historické události se beze studu předělávají a překrucují, a kdy podle průzkumu veřejného mínění se cca 67 % obyvatel ČR bojí říci nahlas své politické názory.

Do třetice všeho dobrého

Ale ne každý český novinář a publicista se míní přizpůsobit nejrůznějším politickým i ekonomickým tlakům, odmítají jakékoliv formy cenzury, a píší dle svého svědomí. Důkazem toho jsou laureáti druhého ročníku prestižní Mezinárodní ceny Julia Fučíka v pěti kategoriích. Český novinář/ka, Zahraniční novinář/ka, Za celoživotní dílo a za Celoživotní dílo in memoriam.

Cenu začala udělovat Komunistická strana Československa od loňského roku, na památku hrdinného novináře, umučeného nacisty, jehož statečnost se západní propaganda cílevědomě snaží znevěrohodnit ze strachu, že by se opět mohl Fučík stát významným symbolem boje proti fašismu.

V první kategorii mezinárodní ceny Česká novinářka roku 2024 získala ocenění Petra Prokšanová. A to za novinářský počin v podpoře a vedení mládeže v novinářské práci ať již v deníku Haló noviny, kde vedla čtyř stránkovou přílohu VIZE MLADÝCH, nebo v týdeníku Naše pravda. Prokšanová je mj. autorkou cyklu Hrdinové z kompartije, kde je také režisérkou i slovním průvodcem dvou významných dokumentů o zapomenutých komunistických hrdinech. O Jožce Jabůrkové a Karlu Aksamitovi jako reakci na antikomunistickou propagandu nechvalně proslulého Ústavu pro studium totalitních režimů.

V kategorii Zahraniční novinář 2024 obdržel cenu Julián Assange, jehož příběh a pronásledování vládou USA řadu let sledoval celý svět. Assange dal v zájmu novinářské objektivity a etiky všanc doslova vlastní život. Jeho webové stránky Wikiles.org mj. zveřejnily americké tajné dokumenty a daly do pohybu pozitivní politické procesy ve Spojených státech amerických.

V kategorii Za celoživotní dílo roku 2024 byli oceněni porotou dva žurnalisté. Publicista a vydavatel Richard Knot a Ivan Černý. První za celoživotní přínos v Oblasti České literatury, rozhlasu, tisku a kultury. Druhý je redaktorem a reportérem, pracující v tisku doslova půl století. Pracoval v řadě redakcí a nakladatelství, napsal dvě desítky knihy a nepřeberné množství reportáží, krimipříběhů i dalších novinářských žánrů, jako jsou glosy, komentáře, recenze atd, vždy po vzoru legendárního Egona Ervina Kische "na levém křídle".

Za celoživotní dílo – in memoriam 2024 byli oceněni na slavnostním předávání Mezinárodní ceny Julia Fučíka 2024 z rukou Jiřího Grünbauera, prvního tajemníka ÚV KSČ, komunističtí žurnalisté Jiří Mařík a Karel Bouček. Čest jejich památce.

Záznam udělení cen Unie českých spisovatelů

Záznam udělení Krameriovy ceny

-red-

FOTO - archiv

Mladí komunisté: Postavme se protilidové vládě, kapitalismu a válce!

V sobotu 7. prosince 2024 se v sídle Ústředního výboru KSČM v Praze uskutečnil 15. sjezd Komunistického svazu mládeže (KSM). Zasedání nejvyššího orgánu KSM zhodnotilo dosavadní vývoj organizace i dopady krize na společnost a zejména mladé lidi, efekty práce nejreakčnější vlády v historii České republiky, podřízení země válečnickému paktu NATO, Evropské unii a zájmům imperialismu USA. Kritizovány byly také politické útoky na opozici i protivládně myslící jednotlivce a narůstající cenzura. Komunistická mládež ovšem na sjezdu dala najevo své odhodlání nadále pokračovat a prohlubovat svou práci i za těchto podmínek a přispívat k orientaci zápasů o budoucnost.

Na 15. sjezdu byla přítomna řada hostů z řad přátel i bývalých členů a představitelů partnerských organizací (mj. i KSČ - pozn. redakce). Za partnerskou KSČM na sjezdu promluvil její místopředseda Milan Krajča, který ve svém vystoupení zdůraznil potřebu dalšího rozvoje spolupráce mezi oběma organizacemi v zápase za získání mladých lidí pro komunistickou politiku a pro socialistickou alternativu ke stávajícímu kapitalistickému systému. Svůj pozdrav sjezdu zaslala také předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, která poděkovala KSM za jeho práci při prosazování komunistických myšlenek. Sjezd obdržel řadu pozdravů i od zahraničních komunistických, pokrokových a antiimperialistických organizací mladých, které jsou stejně jako KSM sdruženy ve Světové federaci demokratické mládeže.

Mladí komunisté na sjezdu zhodnotili svou práci v uplynulém období a stanovili úkoly pro další etapu činnosti organizace. Delegáti sjezdu KSM také zvolili nové celorepublikové vedení své organizace i redakčního kolektivu svého ústředního časopisu Mladá pravda. Sjezd odsoudil nárůst antikomunismu a politické perzekuce proti komunistům u nás i v zahraničí. V této souvislosti poslali jeho účastníci solidární pozdrav bratrům Michailovi a Alexandru Kononovičovým, představitelům bratrského Leninského komunistického svazu mládeže Ukrajiny, kteří jsou za svou činnost v komunistickém mládežnickém hnutí již takřka tři roky nespravedlivě vězněni a týráni současným ukrajinským režimem.

Sjezd přijal provolání, které hodnotí situaci 35 let po znovunastolení kapitalismu v naší vlasti, současnou situaci války a kapitalistické krize, odbourávání sociálních výdobytků. Účastníci sjezdu přivítali narůstání lidového zápasu: "Objevuje se a získává nové formy odpor proti současné protilidové vládě, kapitalismu a válce, přes všechny problémy a snahu ujmout se ho různými politickými podnikateli. Lidé stále častěji vyjadřují odpor proti vládní podpoře USA a Izraele v jejich imperialistické eskalaci. Narůstají příznaky bojů o sociální požadavky na pracovištích."

Sjezd vyjádřil přesvědčení, že právě KSM má svou nezastupitelnou úlohu v tomto zápasu o budoucnost: "Musíme mít prst na tepu doby a chápat svět kolem nás bez růžových či černých brýlí. Jen tak můžeme správně vyhodnotit dění a nastavit ten nejlepší kurz k překonání vyčerpané kapitalistické formy společnosti – k uchopení svých osudů do vlastních rukou a k novým zápasům o naši budoucnost. Nesmíme dopustit, aby nás blížící se bouře odvlála do chřtánu fašistické bestie! Jedinou cestou z krize je komunistická revoluce, a my jsme její předvoj!"

Dopis solidarity 15. sjezdu KSM pro perzekuované ukrajinské komunisty, bratry Kononoviče

Michail a Alexander Kononovičovi,

Kyjev, Ukrajina

Vážení soudruzi,

posíláme vám své vřelé pozdravy z 15. sjezdu českého Komunistického svazu mládeže, který se dnes sešel v našem hlavním městě Praze. Jednoznačně odsuzujeme represe stávajícího ukrajinského režimu vůči vám a dalším soudruhům a požadujeme okamžité ukončení vaší perzekuce! Společně s mladými komunisty a antifašisty z celého světa uděláme vše pro vaše osvobození!

Fašismus nesmí projít! Komunismus zvítězí!

Účastníci 15. sjezdu Komunistického svazu mládeže

Provolání 15. sjezdu KSM

Je tomu letos 35 let od porážky socialismu v Československu. To je pro Komunistický svaz mládeže zcela významný přelom, protože to znamená, že již nebude řádným členem našeho svazu člověk, který období budování socialismu sám zažil. I proto je potřeba být v kontaktu se soudruhy a přáteli mimo naší organizaci všech generací, vzájemně diskutovat, vyměňovat si zkušenosti z minulých zápasů i o nových formách práce.

Jak se svět za těch 35 let změnil? Udělejme si krátké shrnutí, neboť dění dnešních dní na to přímo navazuje.

Americký a západoevropský kapitál se zasadili zásadním způsobem o pád socialistické soustavy. Desetiletí budování socialistické společnosti - desetiletí, během kterých naši předci vlastním úsilím tvořili výdobytky moderní průmyslové společnosti, bylo zahozeno v turbulentních časech ústupu v průběhu devadesátých let. Evropské i americké společnosti jedním švihem pomyslnou kosou sklidily, co bylo zaseto pro blaho všech. Nasytily na krátkou dobu soukolí kapitalistické společnosti, vytěžily zisk z nezaplacené práce a oddálily tak hrozící krizi neoliberálního řádu nastoleného v 80. letech. Hladu po zdrojích padly za oběť další země, zmiňme například Jugoslávii, Afghánistán, Libyi či Sýrii. Zvláště ohavným případem pak je osud Palestiny čelící genocidnímu násilí.

Ale ne vše šlo tak hladce, jak si euro-americká elita vysnila. Kapitalismus nemůže být bez antagonismů a snaha o omezení růstu nových celků, jako jsou země BRICS, vedla ke konkurenci a k boji o zdroje a trhy v Asii, Americe a východní Evropě. Svět se začal polarizovat. Jedno imperialistické centrum podněcuje násilné převraty v zemích s režimy úslužnými tomu druhému. Přitom se především americký a evropský kapitál neštítí spolupracovat s nejreakčnějšími prvky dané společnosti, jako jsou islamisté či neonacisté. V tomto zápasu sledujeme první příznaky konce dominance západního kapitálu nad zbytkem světa. Připomeňme celkem nedávné francouzské neúspěchy v Africe následkem čínských a ruských aktivit. Vražedné dobrodružství na Ukrajině se, obdobně jako za první světové války, mění v zabahněnou noční můru, kde přes veškerou materiální, zpravodajskou a politickou podporu a vyzbrojování NATO, impérium nevítězí, a proto eskaluje válku na hranu jaderného konfliktu.

A tak se stáváme svědky velké krize, všeobecné krize kapitalismu.

Bez další možnosti snadné expanze se vyčerpala životní síla, kterou si západoevropský a především německý kapitál vlil do žil pohlcením středovýchodních postsocialistických států. Dohnala jej skutečnost vlastní zastaralosti a neadekvátnosti v moderní společnosti. Kapitál není schopen plně využít moderních technologií, jako je umělá inteligence, trpí nedostatkem vlastních zdrojů a neschopností efektivně vykořisťovat jiné země. Převládají metody parazitismu, kolonialismu a vysávání práce nad reálnou akumulací sil a rozvojem. Kapitalismus se stává brzdou rozvoje produktivních sil společnosti. Najednou už nejde o "svobodnou" konkurenci a "soutěž" o vliv, ale zesilují se vymezování, cenzura a militarizace ještě více než v době studené války.

Sázka na "Green Deal," jenž měl zbavit evropský průmysl závislosti na fosilních zdrojích, nevyšla a EU v čele s Německem se stala "nemocným mužem" světové scény. Čínský kapitál je vnímán jako smrtelné nebezpečí, zatímco ten americký mění hlavní ohnisko zájmu z Evropy jinam, jak dokazuje výsledek posledních voleb v USA.

Krize dopadá i v naší zemi a pro zkrocení lidového hnutí si kapitál vybral vládní osazenstvo lokajsky spjaté s jeho zájmy. Odbourávány jsou sociální výdobytky získané poválečným vývojem a budováním socialismu, narůstají útoky na solidární sociální, vzdělávací a zdravotní systém a na systém důchodového zabezpečení. Zděděná infrastruktura (energetika, průmysl, školy, sídliště) vybudovaná v době socialismu není obnovována a preferované exportní obory se dostávají do krize. Cena za tento vývoj dopadá na bedra lidí a rostou ceny – energií, nájmů, potravin. Narůstají překážky v osamostatňování mladých lidí a zakládání rodin. Bydlení se stává čím dál nedostupnějším.

V zájmu imperiálních podniků se militarizuje společnost a moc uvažuje o obnovení odvodů do armády jako potravy pro děla v imperiálních dobrodružstvích. Suverenita nad územím, již omezená v rámci EU, dostala další ránu schválením volného průjezdu pro americkou armádu a plánem na vytvoření americké vojenské základny. Oficiální politikou, jak zabránit růstu požadavků na mzdy a pracovní podmínky, je získávání pracujících ze zahraničí (zpravidla z imperialismem vysátých a zničených zemí) a naopak domácí zaměstnanci jsou vybízení k odchodu do zahraničí. Čím dál tím víc se ale zavádí cenzura a kriminalizace opozičních názorů.

Objevuje se a získává nové formy odpor proti současné protilidové vládě, kapitalismu a válce, přes všechny problémy a snahu ujmout se ho různými politickými podnikateli. Lidé stále častěji vyjadřují odpor proti vládní podpoře USA a Izraele v jejich imperialistické eskalaci. Narůstají příznaky bojů o sociální požadavky na pracovištích. Jsme rádi, že se po neúspěchu v parlamentních volbách podařilo udržet a po předchozích porážkách obnovit část podpory Komunistické strany Čech a Moravy a přítomnost jejích zástupců v buržoazních zastupitelských sborech. Chceme jako komunisté přispět k orientaci a organizaci objevujícího se opozičního hnutí a dát mu společnou pokrokovou perspektivu.

Po České republice i celé Evropě se rozmáhá populismus a sílí názory, že se stávajícím modelem EU je třeba skoncovat. Ale kapitál oživují různé reakční a nefunkční projekty, aby odvedl nespokojenost lidí jinam. Bohužel se i po více než 30 letech evropské komunistické hnutí nedokázalo vzpamatovat z rozpadu socialistické soustavy, získat vliv a nabídnout alternativu tomuto kapitalistickému úpadku.

Zde je třeba připomenout heslo z dob Leninova Října, že ledy byly prolomeny, cesta byla otevřena a ukázána. Socialistická revoluce nesmazatelně zapsala jako reálné řešení z kapitalistické krize. V době neúnavné protikomunistické propagandy se tomu těžko věří. Ale to, že my jsme tady, v této místnosti, jako komunistická mládež, dokazuje jeho pravdivost. Většina z nás se stala angažovanými v době zdánlivého růstu a prosperity evropského kapitalismu, kdy málokdo pochyboval o tezi bezmezného růstu a fukuyamovský konec historie se zdál skutečně dosažen. Přesto si k nám myšlenka komunismu našla svou cestu. O kolik snazší pak bude rozvrátit etablovanou antikomunistickou propagandu v nastávajících časech krize a úpadku?

To je náš úkol, na další, bezesporu velmi náročná léta. Naštěstí nám slavná historie našeho hnutí může podat pomocnou ruku, byť přes ni nesmíme zapomenout na současnost. Musíme mít prst na tepu doby a chápat svět kolem nás bez růžových či černých brýlí. Jen tak můžeme správně vyhodnotit dění a nastavit ten nejlepší kurz k překonání vyčerpané kapitalistické formy společnosti - k uchopení svých osudů do vlastních rukou a k novým zápasům o naši budoucnost.

Nesmíme dopustit, aby nás blížící se bouře odvlála do chřtánu fašistické bestie! Jedinou cestou z krize je komunistická revoluce a my jsme její předvoj!

Výstupy 15. sjezdu Komunistického svazu mládeže

Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem

Místopředseda KSČM Milan Krajča na svém facebookovém profilu uvedl následující text:

Dnes je Mezinárodní den solidarity s palestinským lidem

29. listopad je od roku 1977  Valným shromážděním OSN vyhlášen Mezinárodním dnem solidarity s palestinským lidem. Právě v tento den lidé na celém světě požadují ukončení brutální izraelské okupace Palestiny a realizaci práva Palestinců na svůj samostatný stát.

Tento mezinárodní den je dnes o to důležitější, že jen za poslední rok bylo během krvavé izraelské agrese v palestinském Pásmu Gazy podle oficiálních údajů zabito přes 40 tisíc lidí, většinou žen a dětí, a dalších takřka 100 tisíc lidí bylo zraněno. Na 2 miliony lidí bylo vyhnáno ze svých domovů a čelí mimořádné humanitární katastrofě.

Genocidní izraelská agrese proti Palestincům, spojená navíc s útoky proti Libanonu, Sýrii a dalším zemím Středního východu se navíc děje za všestranné hanebné podpory stávající české protilidové vlády a konkrétně lidí jako Petr Fiala, Jan Lipavský nebo Jana Černochová, kteří mají jasnou spoluzodpovědnost za páchané válečné zločiny.

Komunistická strana Čech a Moravy proti této situaci dlouhodobě a rezolutně protestuje. Jako komunisté požadujeme bezpodmínečné dodržování rezolucí Organizace spojených národů a mezinárodního práva, spojené se spuštěním mírového procesu, který ukončí izraelskou okupaci a zaručí právo Palestinců na suverénní a nezávislý stát.

Současná situace jasně poukazuje na důležitost prosazení spravedlivého míru v tomto násilím zmítaném regionu. Toho musí být, nejen podle nás komunistů, dosaženo i realizací práva na nezávislý palestinský stát v hranicích ze 4. června 1967 a s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem, stažením izraelské armády ze všech okupovaných území, zrušením ilegálních osad, propuštěním všech politických vězňů a umožněním návratu uprchlíků zpět do své vlasti.

Přímí nebo koaliční hejtmani a první z hejtmanů

Čas od času se vyrojí nápady, že by starostové a primátoři nebo i hejtmani měli být voleni přímo. Následující tři seznamy  jsou přesným součtem trochu nepřesných údajů:

Martin Kuba (ODS), Jan Grolich (KDU-ČSL), Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Petr Koleta (ANO), Martin Půta (SLK), Josef Bělica (ANO), Ladislav Okleštěk (ANO), Dušan Salfický (ANO), Kamal Farhan (ANO), Tomáš Helebrant (ANO), Richard Brabec (ANO), Martin Kukla (ANO), Radim Holiš (ANO).

Martin Kuba, Jan Grolich, Jana Mračková Vildumetzová, Martin Červíček (ODS), Martin Půta, Josef Bělica, Ladislav Okleštěk, Martin Netolický (ČSSD), Roman Zarzycký (ANO), Petra Pecková (STAN), Richard Brabec, Vítězslav Schrek (ODS), Radim Holiš.

Martin Kuba, Jan Grolich, Jana Mračková Vildumetzová, Petr Koleta, Martin Půta, Josef Bělica, Ladislav Okleštěk, Martin Netolický, Kamal Farhan, Petra Pecková, Richard Brabec, Martin Kukla, Radim Holiš.

První seznam je z jedniček na kandidátkách vítězů krajských voleb, druhý z těch, kteří získali v jednotlivých krajích nejvíce preferenčních hlasů a poslední je seznam hejtmanů zvolených na prvních jednáních zastupitelů. Že jsou z velké části totožné, je celkem logické. Ve většině krajů se totiž vítěz dostal nejen do rady, ale získal i post hejtmana. Pouze v Pardubickém kraji přenechalo ANO post nejvyšší dlouholetému hejtmanovi, ale poněkud nelogicky se při zisku 15 mandátů ze 45 celkových zbavilo i většiny v devítičlenné radě - SOCDEM (3) + ANO (2) + KDU-ČSL (2) + ODS a TOP 09 (2)…

To Středočeský kraj je jiný případ – nejenže vítězné ANO skončilo v opozici a kraj vede druhý v pořadí společně se třetím (tedy STAN a SPOLU), ale jednička ANO Helebrant nakonec v počtu preferenčních hlasů nestačil nejen na znovuzvolenou hejtmanku Peckovou, ale ani na spolukandidáta Karla Havlíčka.

Prostřední seznam je důvodem, proč jsem v úvodu použil slova o přesném součtu trochu nepřesných údajů. Jedna z navrhovaných variant přímé volby starostů, primátorů a hejtmanů totiž počítá s přímým ziskem nejvyššího postu pro toho, kdo získá nejvíce hlasů, zatímco jiná varianta pak s tím, že post připadne tomu, kdo získá nejvíce hlasů na kandidátce vítěze. To by pak hejtmany byli Zarzycký, Salfický i Havlíček. Ale jak by se ve středních Čechách vládlo, když většinu vítěz nemá?

Kraj                                                  Vítěz (zastupitelů)              Koalice (počet radních)                               

Jihočeský                                       ODS (34/55)                        ODS (11)                                        

Jihomoravský                                SPOLU (31/65)                   SPOLU (9) + STAN (2)                

Karlovarský                                    ANO (28/45)                       ANO (9)                                                               

Královéhradecký                          ANO (18/45)                       ANO (7) + SOCDEM (1) + SPD (1)                           

Liberecký                                        SLK (20/45)                       SLK (6) + SPOLU (3) 

Moravskoslezský                          ANO (35/65)                      ANO (9) + SPD (2) 

Olomoucký                                    ANO (26/55)                      ANO (9) + SPD (2) 

Pardubický                                     ANO (15/45)                      SOCDEM (3) + ANO (2) + KDU-ČSL (2) + ODS a TOP 09 (2)  

Plzeňský                                         ANO (24/55)                      ANO (8) + STAN (2) + KDU-ČSL (1)

Středočeský                                  ANO (25/65)                      STAN (5) + SPOLU (6) 

Ústecký                                          ANO (26/55)                       ANO (7) + ODS (2) + Lepší Sever (1)

Vysočina                                        ANO (18/45)                        ANO (7) + SOCDEM (2) 

Zlínský                                           ANO (20/45)                        ANO (9) + STAN (2)    

Sečteme-li počty radních dle klíče vládní/protivládní, je poměr 53/78 plus ten jeden »ústecký« za Lepší Sever. Hlavní město Praha je ze zákona současně obcí i regionem – proto trochu vylepší vládní skóre. Ale ne o plných 11, protože Piráti se nedávno začali chovat jako opozice. Takže aktuální poměr krajských radních je 60/82 nebo 64/78 – to podle toho, kam se přičtou ti čtyři pražští Piráti. A samozřejmě mostecký primátor Marek Hrvol, který je krajským radním pro plnění úkolů v oblasti sociálně vyloučených lokalit. V roce 2016 spoluzakládal hnutí SeverníČechy.cz, které se v květnu 2018 přejmenovalo na hnutí ProMOST. Je tedy vládní nebo protivládní?

Seznam hejtmanů nabízí jasnou odpověď na jinou otázku: prvním z hejtmanů, tedy předsedou Asociace krajů ČR, bude po současném Kubovi někdo z ANO. Nabízela se možnost znovu Mračková Vildumetzová, která už v pozici předsedkyně od 8. prosince 2016 do konce roku 2019 byla. Pak třeba i »sběratel funkcí« Bělica nebo někdejší místopředseda vlády Brabec. Ale nakonec to má být ten, který »zbyl« z původní sestavy hejtmanů za ANO v minulém volebním období Holiš.

A doporučení závěrem: chcete-li být hejtmanem, zvýšíte šanci, pokud se jmenujete Martin :)

Zbyšek Kupský

Pryč s válkami, pryč s fašismem a kolonizováním České republiky

V sobotu 5. října (po 11. plenárním zasedání ÚV KSČ, kde byly předány Mezinárodní ceny Julia Fučíka a kterého se zúčastnil velvyslanec KLDR Ču Won Čchol) se na rohu Petschkova paláce v Praze konalo shromáždění za účelem vyjádření jasného nesouhlasu s narůstajícím fašismem ve světě v jakékoliv různé formě.

»Vyzýváme všechny, kdo nechtějí mlčet ke konfliktu na Ukrajině, který stál už statisíce životů, kdo jsou proti dalšímu zabíjení v Palestině v pásmu Gaza, proti bombardování Libanonu a Sýrie a také odmítají, aby Česká republika byla kolonií EU, Západu a hlavně USA, nebo jakéhokoliv jiného státu,« zval na shromáždění generální tajemník ÚV KSČ Roman Blaško.

V úvodním projevu předseda Rozhodčí komise ÚV KSČ Petr Mareš odsoudil vzmáhání se fašistických sil nejen u nás, ale i na Ukrajině, v Estonsku nebo v Litvě. »Důkazem je nedávná propagační akce fašistického Azova.«

Vedoucí zahraničního oddělení ÚV KSČ Vladimír Sedláček seznámil přítomné s dopoledne přijatým Stanoviskem ÚV KSČ: » Komunistická strana Československa, po hlubokém rozboru zostřující se mezinárodní situace, důrazně požaduje, aby česká vláda okamžitě zastavila dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu, přestala podporovat prodlužování konfliktu a přispěla k zastavení palby a zahájení mírových jednání.

Stejně tak požadujeme zastavení izraelské agrese proti palestinskému lidu, ukončení svévolného izraelského vpádu na území Libanonu a okamžité stažení izraelských jednotek z libanonského území.

Přestaňte zabíjet nevinné Palestince a Libanonce!«

Zástupce KS v Syrské arabské republice a koordinátor českých a arabských komunistických stran v celé Evropě Nizar Trabulsi uvedl, že návrat fašismu byl vlastně utajován, ale veřejně se potvrdil konfliktem na Ukrajině a odsoudil »probíhající agresi státu Izrael proti Libanonu, která navazuje na rok trvající brutální izraelskou agresi v palestinském Pásmu Gazy. Té již padlo za oběť přes 40 000 lidí, většinou žen a dětí, 110 000 je zraněných nebo nezvěstných. Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu požádal o vydání zatykačů na premiéra Benjamina Netanjahua, ale ten klidně vystoupí v USA a jeho projev je 55x přerušen potleskem ve stoje. Izrael přitom vyhrožuje použitím chemické nebo atomové bomby na Gazu, to nedělal ani Hitler! Do kdy svět bude mlčet?«

Místopředseda KSČM Milan Krajča odsoudil současnou pravicovou protilidovou Fialovu vládu, že místo řešení problémů českých občanů podporuje Zelenského režim ve válce na Ukrajině i Izrael ve válkách na Blízkém východě.

Vedoucí sekce odborného zázemí pro práci s mládeží, studentstvem a mladými rodinami Petra Prokšanová pohotově zareagovala na čin mladých »náhodou« kolemjdoucích mladíků, kteří účastníky akce slovně napadali a vhodili mezi ně dýmovnici (v čase 13:15), což hned řešila Policie ČR. »Je obrovskou hanbou našeho státu, že je v dnešní době možné, aby nějací mladíci uráželi ty, kteří se na tomto symbolickém místě sejdou k odsouzení válek.«

V závěru znovu vystoupil Petr Mareš a za Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska jako člen ÚV prohlásil, že odboráři nechtějí válku. »Válka je výmysl mocných! Fašismus je výmysl mocných a hlupáků, kteří ani netuší, co to znamená! Zastavte válečné běsnění na Ukrajině a na Blízkém východě! Válka je smrt!«

"Za věrnost tradicím pokrokové žurnalistiky"

Novinář a komunista, člen ilegálního Ústředního výboru Komunistické strany Československa, Julius Fučík byl skvělý novinář, cestovatel, politik ale také obyčejný člověk, jež svými skutky nepochybně patří mezi statečné osobnosti své doby. Julius Fučík zemřel hrdinně a je příkladem boje proti fašismu. Propaganda Západu se v současné době opět snaží hrdinu Julia Fučíka zneuctít, znevěrohodnit anebo alespoň pošpinit před nastupující generací, jelikož si je vědoma, že Julius Fučík se může stát nebezpečným a velmi významným symbolem boje proti fašismu.

Komunistická strana Československa se proto v loňském roce rozhodla udělovat Mezinárodní cenu Julia Fučíka v kategoriích Český novinář/ka, Zahraniční novinář/ka, Cena za celoživotní dílo a letos byly uděleny i dvě ceny in memoriam.

Hlavní cenu v kategorii Česká novinářka roku 2024 získala ocenění Petra Prokšanová za mimořádný žurnalistický počin v podpoře a vedení mládeže k novinářské práci ať už v deníku Haló noviny, kde vedla čtyřstránkovou přílohu VIZE mladých, nebo v týdeníku Naše Pravda. Petra je autorkou cyklu Hrdinové z kompartije, kde je také režisérkou i slovním průvodcem dvou velice významných krátkých dokumentů o neznámých, zapomenutých komunistických hrdinech, Jožce Jabůrkové a Karlu Aksamitovi, jako reakci na antikomunistickou propagandu Ústavu pro studium totalitních režimů, Post Belum a další ústavů sloužících primárně za účelem antikomunismu, antisocialismu a k udržení moci liberalismu. V současné době dokázala mediálně neústupně hájit především z antifašistické pozice například bratry Kononovičovi a to nejen v oblasti novinářské, politické, ale i na sociálních sítích, kam se dnes značně přenáší politický boj.

V kategorii Zahraniční novinář roku 2024 byl oceněn Julian Assange, který svůj život dal všanc proto, že povinnost novináře je informovat společnost zejména v otázce stát pravdě co nejblíže, novinářské objektivity a etiky. Jeho statečná neústupnost je charakterovou vlastností všech oceněných touto naší mezinárodní cennou. Jeho webové stránky Wikileaks.org, přes které zveřejnil zprávy, jež zásadně ovlivnili a urychlili pozitivně politické procesy. Zveřejněním amerických tajných dokumentů odhalil pravou a zločinnou tvář Spojených států amerických.

V kategorii Za celoživotní dílo byla cena udělena Richardu Knotovi za celoživotní přínos v oblasti československé a české literatury, rozhlasu, tisku a kultury. Také mimořádný přínos v oblasti sexuální osvěty, výchovy a humoru při vydávání čtrnáctideníku NEI Report, aniž by se vydal cestou genderové politiky. Naopak masivně investoval milióny korun za 25 let do podpory a výchovy desítek novinářů a mnoha nakladatelských a vydavatelských projektů, kterých za svůj život realizoval stovky. Vždy své okolí ovlivňoval tak, aby samy přišli na chuť novinářskému, publicistickému řemeslu.

V kategorii Za celoživotní dílo byl oceněn Ivan Černý za celoživotní přínos v oblasti československé a české literatury. Jako spisovatel a publicista vydal několik desítek knih a jako novinář napsal stovky reportáží, recenzí a tisíce článků. Je uznávaným odborníkem na kulturní a společenské recenze a propagaci pravdy a objektivity. Vždy hájil ve své práci český jazyk. Jako spisovatel a novinář stále pracuje aktivně na dalších současných a budoucích projektech, pro různá media, noviny, nakladatelství. Nedávno mu vyšli další dvě knihy.

V kategorii Za celoživotní dílo - in memoriam byla cena udělena Jiřímu Maříkovi za celoživotní přínos československé, zejména komunistické žurnalistice. Desítky let byl novinářem a hlavně editorem našeho stranického tiskového orgánu JISKRA - Československý komunista, kde udržoval vysokou jazykovou a stylistickou úroveň. Byl to poctivý komunistický novinář a dlouholetý editor, velmi čestný a přátelský člověk a přítel.

V kategorii Za celoživotní dílo - in memoriam byl oceněn Karel Bouček za celoživotní přínos československé, zejména komunistické žurnalistice a tisku. Byl také jedním ze zakladatelů komunistického periodika DIALOG. Byl novinářem a editorem, který byl pro náš tiskový orgán JISKRA - Československý komunista ideologicky nejvýznamnějším. Rozsah jeho společenskopolitických znalostí které využíval, byl zcela mimořádný. Byl to poctivý komunistický novinář, rovněž velmi čestný, charakterní člověk a přítel.

Zbyšek Kupský

Protiváha "evropskému blázinci": konference v Moskvě 

k 75. výročí vzniku NDR 

Výročí vzniku NDR je sice příležitostí k historické reflexi, zejména s ohledem na protiruskou politiku současného Německa, ale NDR přirozeně sehrála důležitou roli jako příklad německého státu udržujícího přátelské vztahy s Ruskem.

V pondělí se v Moskvě konala mezinárodní konference k 75. výročí založení NDR 7. října 1949. Na akci zazněla řada převážně historických příspěvků, ale neustále se do nich vkrádaly i reálie dneška. Například Georgij Muradov, místopředseda Rady ministrů Republiky Krym, ve svém uvítacím projevu upozornil, že krymským Němcům nejsou od roku 2014 vydávána víza k návštěvě Německa.

Egon Krenz, který se bohužel nemohl konference zúčastnit z důvodu nemoci, zaslal text uvítacího projevu. Vyvodil z něj částečně velmi osobní závěr a také hořce zhodnotil "znovusjednocení": "V letech 1989-1990 USA vůbec neměly zájem na jednotě Německa, jak se běžně tvrdí. Byl to pouze způsob, jak vytlačit sovětské ozbrojené síly ze středu Evropy. Varšavská smlouva byla rozpuštěna. NATO zůstalo. Tím vznikla zcela nová evropská bezpečnostní situace, jejíž důsledky se projevují dodnes a která je skutečnou příčinou současných globálních politických střetů."

V současné situaci není možné uvažovat o NDR, aniž bychom vzali v úvahu její skutečný původ, boj proti hitlerovskému fašismu. O hlavních rysech evropského fašismu podal zprávu ruský historik Alexandr Kamkin.

Muradov poznamenal, že krymským Němcům nebyla od roku 2014 vydána víza k návštěvě Německa. "Dnešní kolektivní Západ, který se svým morálním a etickým úpadkem a degradací svých politických elit stále více podobá 'evropskému blázinci', kde se mysli evropských politiků hodí spíše bílé nemocniční pláště než honosná galavečerní saka, sklouzává zpět k nacismu."

Multipolární svět je nezbytnou protiváhou tohoto procesu. "Mír jako rozmanitost civilizací, jako světový řád založený na vzájemném respektu a schopnosti vnímat příslušníky jiných kultur jako rovnocenné jedince, může být proto skutečnou protiváhou fašistického globalismu s jeho násilím, touhou po moci a falešným mesianismem."

Došlo i na citlivý moment sovětsko-německých dějin: politolog Nikolaj Parchitko zdůraznil téma ruských Němců za druhé světové války. Zdůraznil, že mohli přispět větší měrou "nebýt absurdních politických rozhodnutí", ale skutečnost, že se Hitlerově armádě nikdy nepodařilo zformovat jednotku ruských Němců, je dostatečným důkazem jejich převážně loajálního postoje.

Další zpráva se zaměřila na počátky rozkolu Německa, zejména na roli Spojených států v něm, a na snahu Sovětského svazu o udržení jednoty a uzavření mírové smlouvy a ukončení okupace. K tomu vyzval již koncem května 1949 na konferenci čtyř mocností v Paříži sovětský ministr zahraničí Molotov, zatímco v západních okupačních zónách se rozdělení realizovalo současně se vstupem Základního zákona v platnost. V té době představitelé USA otevřeně prosazovali politiku obnovení zbrojní výroby v západních zónách, aby pak s pomocí německých vojsk zahájili novou válku proti Sovětskému svazu. Existence NDR bránila realizaci těchto plánů.

"Skok" nyní učinily tři zprávy (jména některých německých mluvčích jsou z bezpečnostních důvodů utajena). Jedna z nich vyslovila hypotézu, že na německém území již dávno existují dva národy, další spekulovala o tom, zda je obnovení samostatného státu na území NDR žádoucí a možné.

Liane Kilinchová, zastupující Nadaci obětí války Most míru i Národní výbor pro svobodné Německo, se znovu ujala tématu smlouvy 2+4 a rozšířila ho o řadu ustanovení, která předpokládala smlouva o sjednocení. Celá řada smluv, například o postavení ozbrojených sil NATO, byla vyloučena z aplikace na území NDR.

"S ohledem na celé území NDR je třeba pečlivě zkoumat, zda začlenění do struktur NATO v jakékoliv formě představuje porušení Smlouvy o sjednocení. Preambule Smlouvy o sjednocení obsahovala také závazek respektovat mír a 'snažit se přispět ke sjednocení Evropy a vytvoření evropského mírového řádu prostřednictvím německé jednoty'."

Bez ohledu na to, jakým konkrétním aspektem se projevy zabývaly, základním tématem, které všechny různým způsobem odrážely, bylo, že vztah mezi Ruskem a Německem je klíčem k míru v Evropě. Tento názor sdíleli i zahraniční zástupci, například z České republiky a Srbska.

Konferenci podpořila Správní rada Východoněmeckého svazu (OKV), Národní výbor "Svobodné Německo", Mezinárodní rada míru, Mezinárodní antifašistické informační centrum, Nadace "Most míru - pomoc obětem války", Německé společenství ruských důstojníků Desant e. V., Německé společenství ruských důstojníků.

Konference se konala v budově Ruského svazu veteránů a její předseda, generálplukovník Vitalij Azarov, přednesl jeden z mnoha zahajovacích projevů. Tradičně byla účastníkům předána různá ocenění a pamětní mince a byl připraven malý kulturní program.

Akce byla zakončena přijetím deklarace: "Účastníci konference vyzývají národy světa, aby bránily mírový, dobrosrdečný a konstruktivní život v Evropě, na euroasijském kontinentu a na celém světě a aktivně vystupovaly proti agresivní politice imperialistických, neokoloniálních sil USA, Velké Británie a Evropské unie a jejich militaristické pevnosti – NATO."

Závěr této jubilejní konference, který by mohli podepsat snad všichni její účastníci, však zazněl již v úvodním projevu Egona Krenze: "Ale víru, že tento svět nemůže zůstat takový, jaký je, s válkou a vykořisťováním, a že jednoho dne bude nad Německem svítit slunce stejně krásné jako dřív - tuto víru nám nikdo nemůže vzít. Poneseme ji do budoucnosti, dokud budeme žít."

(za)

V Moskvě si připomínali 75 let Německé demokratické republiky

V Moskvě 30. září ve 14 hodin místního času v Domě veteránů byla uspořádána konference s názvem "75 let Německé demokratické republiky."

Konferenci zahájil podplukovník Klaus Koch, člen Německého svazu míru a Fondu "Mírový most pomoci obětem války". Dále vystoupil Gerhard Fux-Kittovsky, prezident Německého svazu míru. Alexandr Kamkin, politolog Vyšší akademický člen Národního pozorovacího institutu světové ekonomiky i mezinárodních vztahů "Primakov". Dále Nikolaj Parchitko - historik, docent katedry teorii a dějin žurnalistiky Ruské univerzity přátelství národů. Dagmar Chenn, novinářka RT a další.

Ještě před samým zahájením konference byli vyznamenáni někteří přítomní medailí 75 let NDR a mezi vyznamenanými byla také Liana Kilinč za mimořádný přínos k prohloubení spolupráce a dobrovolnictví, aktivní člen Německého mírového svazu. Také soudružka předsedkyně Městského výboru zahraničního oddělení Komunistické strany Ruské federace Taťjana Děsjatova a řada dalších.

Hovořilo se zde nejen o minulosti jako výsledcích Jaltské konference, ale také o řadě aktuálních témat v procesech jak globálních, tak o přepisování historie v Evropě a vytváření zásadního prostoru v evropských státech utlranacionalismu a fašismu jako nástroji na antiruské, antisovětské a rusofobní nálady.

(Brom)

U sochy národního hrdiny Jana Švermy v Praze dnes v podvečer zorganizoval Krajský výbor KSČM Praha připomenutí Slovenského národního povstání, od jehož zahájení uplyne zítra přesně 80 let. 

Za KSČ vystoupil Jiří Svoboda: "Chtěl bych pozdravit všechny příchozí na tomto vzpomínkovém setkání při příležitosti 80. výročí slovenského národního povstání. Jmenuji se Jiří Svoboda a zastupuji zde Komunistickou stranu Československa jakožto její člen a předsednictva ústředního výboru. My jako strana se hrdě hlásíme k této události. Je potřeba nezapomínat na to, co dělali naši předchůdci pro to, abychom tady mohli dnes společně stát a vzdát hold jejich obětavosti, která v onom těžkém období pro ně nebyla vůbec lehká. Jsem rád, že tady mohu před vámi stát a šířit odkaz na toto povstání dál tak, jak by si to tito hrdinové určitě přáli. Na závěr pouze dodám. Nedovolme dnešní vládní garnituře přepisovat dějiny tak, jak se jí to hodí a společně všichni šiřme pravdu o dějinách našich krásných vlastí České a Slovenské republiky. Děkuji za pozornost a přeji všem pevné zdraví a lepší budoucnost."

Azov, Neazov – Praha je bezpečnější, než Berlín nebo Brusel

Že se v Praze někteří zúčastnili přednášky ukrajinských vojáků (po zaplacení vstupného 500 korun…), je už starší historie. Následující řádky proto nejsou zpravodajstvím, ale shrnutím některých událostí a mou reakcí po chvíli, řekněme, na vychladnutí horké hlavy.

Jestli šlo o členy nechvalně známého k nacismu inklinujícího pluku Azov, zatím ponechejme stranou. »Přijďte na setkání s opravdovými bojovníky, kteří se účastnili bitev u Bachmutu, Avdiivky a v Charkovské oblasti. Bez cenzury vám řeknou vše o své službě a přidají nejepičtější příběhy z fronty. Můžete se jich zeptat na cokoliv, co jste chtěli vědět,« píše se v propagačním letáku elitní 3. samostatné útočné jednotky, která pořádá evropskou tour.

»POZOR: DVIZH ve třech zemích euro turné zrušeno! Z bezpečnostních důvodů se již dříve oznámená schůze v rámci Hnutí v Berlíně, Rotterdamu, Bruselu a Kolíně nad Rýnem neuskuteční. Na Ukrajině nebo v zahraničí - vždy dodržujeme veškeré bezpečnostní požadavky, a ani tentokrát nehrozíme našim lidem hrozbami. Náklady na jízdenky Dvizh budou uhrazeny. Ale určitě se v těchto městech potkáme a povídáme si s Ukrajinci společně jinak,« oznámili na svém Facebooku už 25. července.

Musím přiznat, že tyto informace jsem si zjistil až poté, co 28. července napsala Petra Prokšanová na svém Fb následující: »Již tuto středu se má na Praze 10 uskutečnit agitační akce pluku Azov. Turné této neonacistické bojůvky bylo pro odpor veřejnosti a místní samosprávy zrušeno v několika evropských městech (Berlín, Brusel, Kolín nad Rýnem, Rotterdam). Do Prahy se ale i nadále chystají! Pojďme i my říct hlasité NE! Napsala jsem dotaz s výzvou na Prahu 10 a Magistrát hlavního města Prahy. Pokud vám také vadí, že si v našem hlavním městě chtějí honit triko neonacisté, ŘEKNĚTE TO NAHLAS! Napište na Prahu 10, na Magistrát, do klubu Endorfin, kde se má akce konat. Azov je to nejhorší z ukrajinského nacionalismu a neonacismu. Je to pluk založený rasistou, členem Pravého sektoru Andrejem Biletským přezdívaným 'Bílý vůdce' (aktuálně velí 3. útočné brigádě, která má do Prahy přijet). Samotný pluk Azov je vedený v současnosti Denisem Prokopenkem, nazi-chuligánem Dynama Kyjev.«

Nevím, zda právě tato výzva zapříčinila, že se akce nakonec nekonala v klubu Endorfin, ale v do té doby mně neznámém Divadle X10 v Charvátově ulici v Praze 1. Ale Berlín, Brusel, Kolín nad Rýnem a Rotterdam jsou asi pro ukrajinské vojáky nebezpečnější, než Praha, protože tam se »setkání s opravdovými bojovníky« nepřesouvala, ale rovnou zrušila – z bezpečnostních důvodů, jak je psáno výše…

Co se dělo, když 29. července odeslala europoslankyně Kateřina Konečná otevřený dopis »pirátskému« ministrovi zahraničí Janu Lipavskému »kvůli akcičce, kterou tento týden chystá k nacismu inklinující pluk Azov«, asi také vědí všichni moc dobře.

»Vzhledem k tomu, že jistě máte čerstvé informace od bezpečnostních služeb, nemusím vám dlouze vysvětlovat historii pluku Azov, ale pro připomenutí uvedu, že pluk Azov je to nejhorší z ukrajinského nacionalismu a neonacismu, pluk založený rasistou, členem Pravého sektoru Andrejem Biletským přezdívaným 'Bílý vůdce' (v současné době velitel zmíněné 3. útočné brigády), vedený Denisem Prokopenkem, neonacistou a fotbalovým chuligánem Dynama Kyjev. Ostatně činnosti tohoto pluku v minulosti kritizoval mj. i Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Realizaci takovéto akce, která legalizuje a propaguje neonacismus, je nutné radikálně odmítnout i v České republice! Vyzývám Vás proto, aby se Vaše ministerstvo, případně celá vláda, proti této akci důrazně ohradilo a distancovalo,« píše se mj. v dopise.

A co odpověděl člověk, otec, hrdý Evropan, jak se sám tituluje na svém profilu na síti X? »Kateřino, stačilo. Při čtení jsem zaváhal, za jaký stát jste to byla zvolena. Brzy si připomeneme výročí okupace sovětskými tanky. Ty stejné tanky nyní vraždí na Ukrajině a Putin by je rád viděl ještě dál. Jestli někdo napodobuje nacisty, vražděním a unášením dětí, je to Rusko.«

Že vám tam chybí něco k »jádru pudla«, tedy k tomu, o čem onen otevřený dopis je? To je bohužel asi normální, ostatně Konečná zareagovala takto: »Díky za vyjádření k věci. Nelze se s takovými lidmi, jako jste Vy, divit, že Vaše asociální vláda je nejméně oblíbená ze všech vlád zemí OECD… Naštěstí po eurovolbách Vám lidé už brzy řeknou STAČILO! i v krajích.«

Po přesunutí místa konání se logicky měnilo i místo, kde se sešli ti, kteří s akcí nesouhlasili. »Z celého srdce děkuji všem, kdo se zapojili do protestu proti agitační akci pluku Azov. A to nejen dnes na místě jejího konání, ale i celý týden předtím. Psali jste na úřady, volali, organizovali se, sdíleli informace. Udělali jste obrovský kus práce. Akce sice proběhla, ale dokázali jsme to nejen jejím organizátorům, ale i účastníkům zkomplikovat a znepříjemnit. Museli měnit místo konání a na novém dějišti projít uličkou hanby s vědomím, že jimi každý slušný člověk musí pohrdat. Jsem hrdá na to, že se spojilo tolik různých lidí, kteří si uvědomují nebezpečí fašismu, nenechali se zaslepit vládní propagandou a dokázali v létě místo grilování a koupání v šibeničním termínu přijet do centra Prahy a vyjádřit svůj protest. V jiných evropských městech se podařilo akce zrušit úplně, ale i my dokázali, že jsme antifašisté a že kdykoliv to bude potřeba, postavíme se fašismu na odpor tak, jak jsme to už v minulosti dokázali mnohokrát. Jste skvělí a díky za každého z vás!« napsala na svém Fb Prokšanová.

Protest se přítomná policie pokusila rozpustit po podezření, že se na místě nachází bomba. To se nakonec nepotvrdilo. Jiná »bomba« bouchla později, když si jistý Pavel Šmejkal po svém vyložil slova Konečné.

»Argumentovat tím, že dnešní Azov není ten nacistický Azov z roku 2014, protože se v něm vyměnili lidé, je jak říkat v roce 1945, že SS už není ta stará SS, protože tam Spojenci vystříleli půlku vedení a nastoupili tam teď sympatičtí chlapíci. Celé by to vlastně bylo k smíchu, kdyby to nebylo smutné. Kdo tohle veřejně obhajuje, se akorát zesměšňuje,« napsala Konečná na svůj účet na síti X.

Většinu lidí asi napadne, že ten, kdo tvrdí, že dnešní Azov není ten nacistický Azov z roku 2014, protože se v něm vyměnili lidi a zároveň tvrdí, že komunisti jsou furt stejní, používá dvojí metr…

Ne tak pan Šmejkal. Ten dokázal, že čeština je kouzelný jazyk a slova Konečné ve svém článku pochopil po svém: »Jasně se tak přihlásila k dědictví KSČ, neboť výměna lidí přece nemění organizaci. Zvláště když na akci proti účasti ukrajinských vojáků vlály sovětské vlajky se srpem a kladivem. Nedělejme si však iluze, dobrovolné přiznání to nebylo. Konečná jen zase jednou rychleji psala, než přemýšlela.«

Nechme však slovíčkaření, kdo chce psa být, hůl si vždycky najde. Důležitější je, že protestní akce se konala a za to patří dík asi nejvíc právě zmiňované Petře. Osobně jsem se jí nezúčastnil, možná proto, že nemám »takový koule«, ale spíše pro to, že také protestuji – ovšem proti tomu svému skoro už tradičnímu letnímu »moribundusu«…

Zbyšek Kupský

Komunisté mají povinnost sjednotit antifašistickou frontu

Bylo mi ctí se účastnit 8. srpna v 11 hodin velmi významného mítinku v Moskvě, který pořádala silná parlamentní strana Státní dumy KPRF. Ten mítink nebyl veliký, ale co do významu důležitý, protože to byla zcela jasná obžaloba současných zločinů imperialistického systému kapitalismu, kde války jsou jen prostředek moci a ekonomického prospěchu. Jako Evropan a komunista naprosto souhlasím se vším, co bylo jasně řečeno. Chtěl bych přidat pár poznámek z mého pohledu.

Komunisté byli vždy v první linii v neúprosném boji proti fašismu a také tak s námi komunisty bylo za druhé světové války zacházeno. Moje učitelka na základní škole, která prošla koncentračním táborem za komunistický odboj (nebylo jí tehdy 18 let), mi řekla, že nejhůře se chovali fašisti ke komunistům a Sovětům, protože věděli, že je můžou na místě zastřelit a ani nepohřbít. Tím chci demonstrovat, že strach z komunistů měli tehdy a mají ho i dnes. Dnes vynakládají obrovské sumy a úsilí, aby paralyzovali činnost komunistických stran a všech uvědomělých subjektů v Evropě i jinde na světě. Komunisté jediní v historii dokázali změnit systém a ještě na humanistických principech. Evropští politici mají antikomunismus, antirusismus a antisocialismus jako nějaké zboží, které nabízejí Západu a prokazují tím svoji loajalitu a v praxi se pak chovají jako skuteční fašisti. Komunisté však nikdy neuhnou ani o píď ze své linie boje proti jakémukoliv fašismu.

Další věc, kterou bych chtěl poznamenat, je, že fašismus se dá implementovat na jakýkoliv princip, hnutí či proces, který probíhá ve společnosti. V současné době v Evropě zažíváme to, co zažili Židé, komunisté a protifašistická opozice, že se uzákoňuje v rámci americké doktríny o údajných "lidských právech" to, že se nesmí kritizovat hnutí LGBTQ, která se bohužel zakódovává do vzdělávacích osnov v Evropě. Co to znamená pro běžného občana, který nesouhlasí s touto politikou americké civilizace? Znamená to to, že jestliže do teď jsme mohli kritizovat toto hnutí a politiku, od teď to bude trestný čin a přestupek proti zákonu, kde budou hrozit exemplární tresty. V České republice je například už uzákoněna také povinnost soudců vzdělávat se v USA tímto směrem a ještě to zaplatí společnost i přesto, že soudci májí gigantické platy.

Třetí věc, kterou jsem chtěl zmínit, je, že NATO bylo samo o sobě založeno s primárním cílem zničit Rusko a celé ho ovládnout, jako takové. Ve svých základních konceptech má dokonce napsáno, že na tehdejší SSSR se musí spojit všechny země i ty absolutně malé a bezvýznamné, protože radikálně zvyšuje riziko neúspěchu při útoku na SSSR. Dále v těchto dokumentech je, že vždy se oficiálně musí deklarovat jako obraný pakt, ale reálná politika a činnost musí být tvrdá, agresivně jednoznačně útočná. Ano, to jsou oficiální dokumenty severoatlantického paktu NATO z roku 1957 a 1962, de facto po vzniku Varšavské smlouvy jako skutečné obranné reakce socialistických republik. Chci tím říci, že celou dobu se Západ nevyrovnal a dodnes neakceptoval faktické vítězství Sovětského svazu a jeho lidu nad fašistickým Západem. Jeho současný cíl je udělat to jako s Japonskem, použít jaderné zbraně prostřednictvím jiného státu, například v Evropě, ale k tomu musí mít záruku, že současné Rusko adekvátně neodpoví! Dobití a ovládnutí Ruska by pak byla severní cesta do Pekingu. Potom by v Rusku takzvaně "redukovali" obyvatele na pouhých 15 miliónů Rusů. To jsou plány současného Západu, kterých chce prostřednictvím Evropy dosáhnout.

Stydím se za současnou politiku Evropy a hlavně České republiky, za jejich uplatňování moci fašistickým způsobem, ale věřte, že celá většina obyvatel Evropy si přeje mír, spravedlnost, harmonii ve společnosti a že jsou rukojmím těchto fašistů. Důkazem jsou akce proti nedávnému turné pluku AZOV po Evropě, kde v Praze se proti nim postavili s velkou silou především právě komunisté, kteří koordinovaně byli nejvíce účinní! Rozvíjejme tedy naše vztahy, co nejvíce můžeme. A předkládám zde KPRF jako nejsilnějšímu uvědomělému antifašistickému subjektu návrh, aby zřídil (pokud ho už nemá) přípravný výbor, jež by připravil sjednocení všech subjektů v Ruské federaci a i na mezinárodní scéně a vyjednal i sepsal programovou deklaraci o Antifašistické frontě.

Roman Blaško

O jednom »neoficiálním« eurovolebním průzkumu přesunů

Před volbami do Evropského parlamentu se objevilo mnoho různých průzkumů. Možná je i dost těch, ke kterým se dostal i jeden povolební, vlastně »neoficiální«. Nazval jsem ho tak proto, že ho nedělala žádná z renomovaných společností. Ona ho totiž nedělala ani žádná nerenomovaná společnost a vlastně ani žádná společnost.

Videoherní designér, scenárista, režisér, spoluzakladatel a kreativní ředitel Warhorse Studios Daniel Vávra zveřejnil výsledky průzkumu ve své facebookové bublině. Hlasovalo 7067 lidí. To je dost. Ty zmiňované renomované společnosti pracují třeba i se vzorkem oslovených kolem tisícovky. Ovšem on sám svou bublinu nazval »dle očekávání pravicovou a konzervativní, jako byla doposud.« Tudíž nejde výsledky brát jako úplně objektivní a reprezentativní. Vávru k tomuto tvrzení vedly odpovědi na dvě otázky: Koho jste volil v roce 2021? a Koho volíte teď v eurovolbách? Už i srovnáním právě těchto voleb se dostáváme na trochu tenký led…

Na první otázku odpovědělo přibližně 28 %, že někoho z vládních koalic – silnější SPOLU: ODS (16,3 %), TOP 09 (1,2 %) a KDU-ČSL (0,7 %) a »slabšího doplňka« Piráty (5,9 %) se STAN (4 %). Další pořadí bylo Svobodní (14,4 %), SPD (13,5 %), ANO (11,2 %) a Trikolora (9,9 %).

A jak je to letos? Letos mají 39,9 % Motoristé, Svobodní 11,3 %, SPD a Trikolora 8,9 % a STAČILO! 7,4 %. »SPOLU letos získala pouze 6,2 %, STAN 1,8 %, Piráti 2,4 %. Takže vládní koalice celkem 10,4 %. To je takřka trojnásobný propad! A nejedná se o změnu struktury mých sledujících, bavíme se o TĚCH SAMÝCH LIDECH! Oba výsledky jsou stejná skupina, takže změna je změna názoru,« vyhodnotil sám Vávra.

Nutno doplnit, že »Vávrova bublina« je opravdu trochu odlišná od účastníků voleb, protože vám zde určitě zatím chyběla jistá tři písmena: ANO letos volila dvě procenta »bublinářů« a PRO 6,3 %.

Proč to vše vůbec zmiňuji? Vávra totiž vyhodnotil i přesuny voličů u jednotlivých kandidátek. A také to okomentoval. »Celkově je vidět, že frustrovaní lidé nespokojení s vládou a kteří si dřív neměli z čeho vybrat, a buď nešli k volbám, nebo to hodili SPD, letos volili buď Motoristy (pokud jsou pravicoví), nebo STAČILO! (pokud jsou levicoví), které se díky lidem, jako Ondřej Dostál, stalo přijatelnější i pro lidi, co komunisty nemusí. Vím osobně o pár lidech, co nesnáší komunisty a letos jim to opravdu hodili! Což je podivuhodný úkaz,« vysvětluje si volební zisk STAČILO! Vávra.

Kdo podle něj volil STAČILO!, rozklíčoval takto: »V roce 2021 volili letošní voliči STAČILO! z 26,7 % ANO, 22,5 % SPD, 14,3 % Trikoloru, 5 % Volný blok, a 5 % dokonce Svobodné! Tedy se potvrzuje, že to jsou lidé hodně nespokojení s vládou i Babišem.« K jeho slovům je třeba doplnit, že dalších 8,4 % vlastně nezměnilo názor a v roce 2021 volilo KSČM.

Vávra má odpověď i na to, kdo volil Přísahu a Motoristy: »17,9 % jsou bývalí voliči ODS, 14,3 % Svobodných, 12,2 % ANO. 11,3 % nevoliči. 10,8 % SPD a 10,1 % Trikolora (pozn. autora – ta tenkrát kandidovala v Trojkoalici se Svobodnými a Soukromníky). Ale dokonce 3,7 % STAN a 3,5 % Pirátů!«

Kdo podle Vávry ukradl hlasy SPD? »Třetina (31,9 %) přešla k Motoristům, 12,4 % přeběhlo ke STAČILO!, 11,6 % k PRO a 6,1 % ke Svobodným,« spočítal.

Dále Vávra uvedl, že i SPD muselo někomu přebrat voliče: »10 % ANO, 7 % Svobodným, 4 % ODS. No a podívejme se i na SPOLU. Oproti jiným stranám nepřebrali nikomu víc jak 8 %. Nejvíce přebrali Pirátům a STANu (po 8 %) a 3 % Svobodným. To skutečně není úspěch. Lidi jim prakticky pouze odcházejí.«

Když si to vše přečteme a koukneme na grafy, lze říct, že na mnohých slovech může být dost pravdy i při pohledu na celkové výsledky, nemyslíte?

Zbyšek Kupský

STAČILO! Koalice tří stran a 28 osobností

1. Kateřina Konečná, europoslankyně

2. Ondřej Dostál, právník

3. Jana Turoňová, právnička, mediátorka

4. Milan Krajča, viceprezident Světové rady míru

5. Petra Rédová, zdravotní sestra

6. Jarmila Dubravská, generální ředitelka SKALIČAN a.s.

7. Kateřina Jirousová, lékařka

8. Jan Skalický, manažer

9. Petr Bureš, logistik, provozovatel Petr Bureš TV

10. Ivan Strachoň, manažer

11. Michal Klusáček, letecký inženýr, předseda ČSNS

12. Petra Prokšanová, socioložka, marketingová specialistka

13. Jiří Valenta, pedagogický pracovník

14. Petr Ježek, úředník, pedagog

15. Jiří Svoboda, pedagogický pracovník - KSČ

16. Tereza Čechová Humpolcová, učitelka gymnázia

17. Zdeněk Štefek, vedoucí oddělení informačních technologií

18. Jaroslava Kamarytová Vršitá, finanční účetní

19. Lukáš Pařízek, vodohospodář, ekolog

20. Ondřej Vašata, učitel gymnázia, fotbalový rozhodčí

21. Zdeněk Jandejsek, zemědělský expert

22. Anna Grabowská, soudní znalkyně v oboru grafologie

23. David Moos, specialista informačních technologií

24. Jan Klán, sociolog, analytik, publicista

25. Petr Vlček, vědeckovýzkumný pracovník

26. Vojtěch Straka, manažer řízení podnikových zdrojů

27. David Kváč, autotronik

28. Adam Rokos, student, marketingový specialista

Oficiálně kandidátku koalice STAČILO! tvoří KSČM, Spojení demokraté – Sdružení nezávislých (SD-SN), Česká strana národně sociální (ČSNS) a osobnosti. Na tiskové konferenci vystoupila i nikam kandidující předsedkyně SD-SN bývalá senátorka Alena Dernerová. Ta uvedla, že její »pidistrana« vysílá do eurovoleb šest kandidátů a s komunisty se spojila na podnět svého volebního lídra a bývalého člena Pirátů Ondřeje Dostála. ČSNS má na kandidátce tři místa, připočteme-li kandidáty za KSČM, nabízí se otázka: Kolik je tam tedy těch osobností? Ale to už bylo zodpovězeno výše – 28.

Tou zmiňovanou »bombou« tak podle titulků v médiích (Komunisté schovaní pod značkou STAČILO! mají novou tvář. S Konečnou kandiduje agrobaron Jandejsek; Zemědělské protesty jako politika. Agrobaron Jandejsek jde do eurovoleb s komunisty nebo Komunisté se skryli v koalici STAČILO! Táhne je Konečná, ulovili i agrobarona) je myšlen bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. Bude-li jeho přítomnost posilou, ukáže čas. Za pozastavení stojí spíše to, že zmiňované titulky hovoří o schovávání se v koalici – a to přináší další otázku: Najdete mezi hlasovacími lístky ty s názvem ODS nebo TOP 09 nebo KDU-ČSL? Nenajdete, bude tam totiž lístek s názvem SPOLU…

»Koalice STAČILO! není jen nahodilá koalice pro eurovolby, to je příběh, který se začal psát hned po volbách 2021, na jehož konci je ukončení Fialovy hrůzovlády. Nejhorší vlády za posledních 35 let. Nedovolíme, aby opět propadla pětina hlasů. Odpověděli jsme na požadavek občanů, na jejich poptávku po vytvoření silné alternativy jak sněmovní opozici, tak roztříštěné mimoparlamentní scéně,« hlásá Facebook lídryně kandidátky.

Kompletní volební program a další informace najdete zde. 

Zbyšek Kupský